"Všichni pozorovatelé se shodují, že je to výjimečné. Slovensko je malý a 'bezvýznamný' stát a je v konkurenci se všemi ostatními státy na světě, takže je to vnímáno jako velká výsada," říká o papežově návštěvě pro redakci Aktuálně.cz slovenský novinář Ján Krempaský z deníku SME.
Papež František na Slovensko dorazí v neděli, po krátké návštěvě Maďarska, a zůstane až do středy. Má v plánu se sejít kromě církevních hodnostářů také s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a s představiteli židovské nebo romské komunity. Na poutním místě Šaštíně nedaleko hranic s Českem odslouží veřejnou mši.
Právě slovenská prezidentka je podle novináře jedním z důvodů, proč hlava katolické církve nakonec v zemi stráví tak dlouhou dobu. Čaputová totiž udělala před několika měsíci při návštěvě Vatikánu dobrý dojem.
Svou roli může hrát i papežova minulost. Vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio se totiž v rodné Argentině seznámil se slovenskými jezuity. Sám k tomuto řádu patřil, a proto si ke středoevropské zemi vybudoval vztah už za oceánem.
Složitá registrace
Zájem o jeho návštěvu je i přesto malý. Církev původně počítala, že se s papežem bude chtít setkat na 400 tisíc věřících. Zatím se jich ale zaregistrovalo jen necelých 80 tisíc. Registrace je potřebná na všechny akce, kde papež bude, a končí v neděli večer. Pak už budou mít lidé smůlu.
Při návštěvě Jana Pavla II. se přitom celá řada lidí rozhodovala až na poslední chvíli. "Když papež přijel na Slovensko, vytvořila se jistá atmosféra a hodně lidí nakonec na setkání s ním přišlo. To už teď nebude možné," tvrdí novinář.
Důvodů, proč o Františka není zájem, je celá řada. Mezi ty první patří podle Krempanského pandemie. Původně se mohli registrovat pouze lidé, kteří už mají ukončené očkování - což je na Slovensku jen asi 40 procent populace, tedy ještě méně než v Česku. Toto pravidlo se následně změnilo a registrovat se mohou i lidé s negativním testem, zájem ale zůstává nízký.
I samotný proces registrace může být zvláště pro starší věřící na vesnicích a malých městech problémem. Přitom právě tito lidé, na rozdíl od mladých žijících ve městech, tvoří na Slovensku důležitou část věřících.
Pohodlí vlastního gauče
Dalším důvodem je překvapivě lenost. I hluboce věřící lidé totiž během pandemie odvykli chodit do kostelů. "Je to pohodlnost určitých lidí, že si řeknou: Radši se na to podíváme doma v obýváku v televizi. Papeže uvidím líp, nemusím se registrovat, nemusím nikam jezdit a nehrozí, že se nakazím. Navíc je to pohodlnější, než se někde tlačit na papeže," vysvětluje Krempanský.
Svou roli nicméně hraje i sám papež. "Jeden bratislavský farář mi povídal, že si někteří věřící myslí, že papež není dobrý katolík," upozorňuje. Pro řadu konzervativních Slováků má totiž současná hlava církve až příliš liberální názory.
František se zasazuje o přijímání migrantů, což je na Slovensku velmi nepopulární. Slovensko během poslední migrační krize patřilo mezi nejhlasitější kritiky kvót na přerozdělování migrantů.
Stejně tak Slováky pobouřilo papežovo vyjádření: "Kdo jsem já, abych soudil homosexuály?" U východního souseda Česka není uzákoněné ani registrované partnerství a slovenská ústava od roku 2014 manželství stejnopohlavních párů zakazuje.
Nechuť k očkování
"Navíc se nechal naočkovat a silně to podporuje, i proti tomu je tu velký odpor," dodává novinář, který papežovu cestu sleduje. Slovenští biskupové občany vyzvali, aby se před papežovou návštěvou nechali naočkovat, a mohli se s ním tak setkat. Mělo to ale jen malý efekt.
Podle Krempaského i vláda doufala, že restriktivní opatření lidi k očkování donutí, to se ale nestalo. "Nechci být cynický, ale více epidemiologů tvrdí, že Slováci se začnou ve větší míře očkovat, až když kvůli další vlně začnou umírat stovky lidí na covid," dodává.
Podle sčítání lidu z roku 2011 se na Slovensku 62 procent lidí hlásí ke katolictví. Krempanský si ale myslí, že se za tu dobu číslo výrazně snížilo.
"Slovensko se sekularizuje. Ale i kdybych se podíval na ty, kteří se ke katolíkům hlásí, tak každou neděli do kostela chodí tak 10 až 20 procent, kteří u církve budou za každou cenu. Ten zbytek se sice za katolíky považuje, byli tak vychováni, ale už tu příslušnost tolik necítí,“ doplňuje.
