Vatikán - Papež František při nedělní mši v Svatopetrském chrámu použil výraz "genocida" pro masakry Arménů, které vypukly v Turecku před 100 lety. Může to podle agentury AFP silně poškodit diplomatické vztahy Vatikánu s Ankarou.
Turecké ministerstvo zahraničí si vzápětí předvolalo vatikánského velvyslance, aby protestovalo, ohlásily turecké televize.
"V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid," uvedl František citující dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsal tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. "Další dvě spáchal nacismus a stalinismus. I později došlo na masové vyhlazování, například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně," dodal.
"Papežovy poznámky, které jsou vzdálené historické a právní realitě, nemohou být akceptovány," uvedl v reakci na komunitní síti Twitter turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ministerstvo ve svém prohlášení vyjádřilo "velké zklamání a smutek". Určitá reakce prý bude následovat, dodalo bez jakéhokoli upřesnění.
Ačkoli Jan Pavel II. použil výraz genocida v dokumentu a Jorge Bergoglio (František) jej také několikrát použil, než se stal před dvěma lety papežem, je to podle agentury AFP poprvé, co tento termín zazněl z úst hlavy katolické církve takto na veřejnosti.
František sloužil mši pro arménské věřící; spolu s papežem se jí účastnil arménský patriarcha Nerses Bedros XIX Tarmouni. Přítomen byl rovněž arménský prezident Serž Sargsjan.
Arméni odhadují, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu jejich krajanů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska.
Česká republika vraždění jako genocidu formálně neuznala. Prezident Miloš Zeman nicméně podle arménských médií při loňské návštěvě Sargsjana v Praze hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně.
Turecko coby nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech dopustilo genocidy, a tehdejší dění označuje za občanskou válku, která si vyžádala na 300 000 až 500 000 arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně.
