Na věčné časy? Arménie má ruské vojáky do roku 2044

Martin Novák Martin Novák
20. 8. 2010 11:40
Smlouvu o existenci základen podepsali prezidenti Ruska a Arménie
Prezidenti Medveděv a Sarksjan na jerevanském letišti.
Prezidenti Medveděv a Sarksjan na jerevanském letišti. | Foto: Reuters

Jerevan - Ruská armáda bude využívat základny v Arménii minimálně do roku 2044 a zároveň hostitelské zemi dodá moderní zbraně a vojenskou techniku.

Novou smlouvu o působení ruských vojsk na arménském území dnes podepsali v Jerevanu prezidenti obou států Dmitrij Medveděv a Serž Sarksjan.

Původní dohoda z roku 1995 počítala s ruskou přítomností jen na pětadvacet let. Nová dohoda zakotvuje, že vojáci budou hájit nejen bezpečnost Ruské federace, ale také zájmy a bezpečnost Arménské republiky.

Ruští vojáci mají na arménských základnách stíhačky MiG-29 a také rakety země-vzduch S-300.

Foto: Aktuálně.cz

Podle ruských komentátorů jde hlavně o posílení ruského vlivu na Kavkaze a základny jsou namířeny především proti Turecku, jehož vztahy s Arménií jsou kvůli historickým sporům o genocidu z konce první světové války špatné a hranice mezi oběma státy je stále uzavřená.

Arménie vedla se sousedním Ázerbájdžánem v první polovině devadesátých let válku o Náhorní Kačabách. Skončila jejím vítězstvím a Karabach ovládají Arméni, Ázerbájdžán však hrozí, že se znovu pokusí region získat zpět silou.

Dohoda, kterou dnes podepsali prezidenti, Arménii nezaručuje, že jí Rusko při konfliktu s Ázerbájdžánem pomůže. Arménští politici ovšem přítomnost ruských vojáků považují za odstrašující prvek pro Ázerbájdžánce.

Oblast je pro Evropu důležitá z hlediska energetiky. Blízko Karabachu i Arménie vede ropovod z Baku do tureckého Ceyhanu, kterým na západ proudí ropa z nalezišť u Kaspického moře.

Rusové už mají na Kavkaze základny ve dvou regionech, které se s jejich pomocí odtrhly od Gruzie.V Jižní Osetii a Abcházii, kde jsou rovněž rozmístěny rakety země-vzduch S-300.

Arménská vláda je na rozdíl od gruzínské orientována na Moskvu a neaspiruje na vstup do Evropské unie ani NATO. Přesto se Arménie zúčastnila loni v Praze summitu unie s šesti bývalými republikami SSSR v rámci projektu "Východního partnerství."


 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy