Turecko a Arménie se konečně usmíří. Pomáhají Švýcaři

Naďa Straková
2. 9. 2009 10:00
Obě znesvářené země se dohodly na protokolu o navázání diplomatických vztahů
Je čas věnovat se krásným kapitolám naší společné historie, říká turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu
Je čas věnovat se krásným kapitolám naší společné historie, říká turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu | Foto: Reuters

Ankara - Hráze téměř sto let trvající nevraživosti mezi Tureckem a Arménií se zdají být prolomeny. Země se totiž dohodly, že konečně navážou diplomatické vztahy.

Po sérii drobných vstřícných gest, kterými se oba znesvářené státy snažily k sobě přiblížit, se u švýcarského jednacího stolu ministři zahraničí obou zemí shodli na tom, že podepíšou dohodu o normalizaci vztahů.

Tu však budou muset odsouhlasit oba parlamenty. Také zatím není znám přesnější obsah protokolu a kdy přesně k jeho podepsání dojde.

"Je to dlouhý proces, ale každý proces, i ten dlouhý, má nějaký začátek," okomentoval výsledek rokování turecký šéf diplomacie Ahmet Davutoglu v rozhovoru pro tureckou televizi NTV.

"Prožili jsme nepříjemné věci, ale je čas, abychom se věnovali i těm krásným kapitolám naší společné historie," dodal.

Mezi oběma státy nebyly nikdy navázány diplomatické vztahy a jejich hranice jsou neprůchodné od dob války o Náhorní Karabach v 90. letech, kdy Turecko ze solidarity vůči Azerbadžjánu bojujícímu s Arménií uzavřelo 335 kilometrů dlouhou hranici.

Už od Osmanů

Daleko spornějším bodem ale mezi oběma národy zůstává tzv. genocida Arménů. Ta se měla odehrát v posledním období rozpadající se Osmanské říše.

Arménie viní Turecko, že nese odpovědnost za masakry a deportace Arménů, při nichž zemřelo až 1,5 milionu lidí. Turecko však připouští smrt "jen" čtvrt až půl milionu lidí a odmítá termín genocida. Ta bývá datována nejčastěji do roku 1915, kdy masová deportace Arménů začala.

Průlomu v jednání mezi Tureckem a Arménií předcházelo několik vstřícných gest.

Jedním z nich byla i loňská účast tureckého prezidenta Abdullaha Güla na fotbalovém utkání v rámci kvalifikace na Mistrovství světa v arménském hlavním městě Jerevanu. Do Arménie tak zavítala hlava Turecka poprvé od vzniku samostatného arménského státu v roce 1991.

Foto: Aktuálně.cz

Téměř nulová medializace

Švýcarskem zprostředkovaná jednání, která začala minulý rok, se z obav probuzení nacionalistických nálad v obou zemích do médií dostala jen poskrovnu.

Podle analytiků nyní pomohlo zejména to, že Arménie od počátku trvala na tom, aby před tím, než se začne jednat o kontroverzní genocidě, byly nejprve obnoveny ekonomické a diplomatické vztahy.

Další kolo jednání potrvá šest týdnů a skončí ve chvíli, kdy se do Istanbulu bude chystat arménský prezident Serge Sargsyan. Pojede totiž povzbuzovat arménský národní tým na odvetný fotbalový zápas s Tureckem.

 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 3 hodinami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy