Washington - Mezi Spojenými státy a Tureckem se schyluje k diplomatické válce. Důvodem je rezoluce zahraničního výboru Kongresu, která označuje masakr Arménů osmanskými Turky z počátku minulého století za genocidu.
Reakce Turecka na sebe nedala dlouho čekat. Premiér Recep Tayyip Erdogan jen pár minut po oznámení výsledku hlasování odvolal z Washingtonu velvyslance své země.
Dokument, proti jehož schválení byla i šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, prošel výborem o pouhý hlas a nyní míří do Sněmovny reprezentantů. Tam je jeho osud ovšem velmi nejistý.
Jablkem sváru jsou události z let 1915 až 1917. Jerevan tvrdí, že při tehdejších deportacích a cíleném vraždění přišlo o život v Osmanské říši na půldruhého milionu Arménů.
Ankara naproti tomu udává počet obětí na 600 tisíc a tvrdí, že šlo o spontánní násilí, které vyplynulo z podpory, kterou většina Arménů na území Osmanské říše poskytla ruské armádě.
Od začátku devadesátých let navíc Turecko podporovalo Ázerbájdžán ve válce s Arménií o Náhorní Karabach, což ještě více posílilo nepřátelství mezi Ankarou a Jerevanem.
Tanec mezi vejci
Clintonová už ve středu apelovala na členy výboru, aby pro rezoluci nezvedali ruku, protože se obávala nepřiměřených reakcí Ankary.
Vztahy mezi Tureckem a Arménií jsou dlouhodobě napjaté. Teprve loni na podzim byla podepsána historická dohoda, kterou země obnovily diplomatické vztahy a na jejímž základě by měla být otevřena společná hranice.
Není to poprvé, co zahraniční výbor podobnou rezoluci schválil. Tehdy se ovšem o její zamítnutí Kongresem postaral prezident George Bush.
Pokud by nyní rezoluce prošla, museli by američtí představitelé užívat slovo genocida ve vztahu k událostem z první světové války v oficiálních projevech. Prezident Obama se tomuto výrazu při svém projevu loni v dubnu vyhnul, přestože v předvolební kampani v roce 2008 sliboval, že ho bude používat.
