"(Papež) jmenoval kardinály ze zemí, které je předtím nikdy neměly, a evidentně chce, aby složení kardinálského sboru bylo odrazem velké různorodosti (katolické) církve," uvedl arcibiskup Gregory. Nově jmenovaní kardinálové působí vedle Itálie a Vatikánu také v Bruneji, Chile, Rwandě a na Filipínách.
Wilton Gregory se stal washingtonským arcibiskupem, což je nejprestižnější funkce v americké katolické církvi, loni v květnu. Ve funkci kritizoval prezidenta Donalda Trumpa za to, že zneužívá náboženství pro politické cíle, a podpořil protesty proti rasové diskriminaci.
S příštím americkým prezidentem Joem Bidenem, který podle AFP bude po Johnu Kennedym teprve druhým americkým prezidentem katolického vyznání, chce čerstvý kardinál podle svých slov navázat dialog. Ohledně vztahu s příštím americkým prezidentem ale není katolická církev v USA jednotná, a to kvůli názorům Bidena na potraty, které nejsou v souladu s katolickou doktrínou. Konzervativnější část amerických biskupů si v polovině listopadu vymínila vznik skupiny, která má vyřešit otázku, zda lze Bidena připustit k přijímání. Skupině předsedá detroitský arcibiskup Allen Vigneron, který je považován za jednu z hlavních osobností konzervativního křídla.
Kvůli probíhající epidemii koronaviru se letošní jmenování kardinálů uskuteční v pozměněné podobě, informoval Vatikán. Ceremonie se nezúčastní jindy početné skupiny příbuzných a blízkých nově jmenovaných kardinálů; letos si každý z nich mohl pozvat maximálně deset hostů. Do Říma z Asie nepřicestují ani dva nově jmenovaní kardinálové, což je v historii katolické církve výjimečné. Samotná liturgie proběhne prakticky beze změn, a to včetně obvyklého předání kardinálského biretu a prstenu.
