Dnes o tom informoval pákistánský prezident Parvíz Mušaraf.
Kábul s postupem svého souseda nesouhlasí. V minulosti sice obvinil Islámábád, že dovoluje vstupovat extremistům ze svého území do Afghánistánu, ale hranici plotem oddělit nechce. Ten by mimo jiné způsobil problémy paštunské populaci žijící v pohraničí.
V první etapě se plánuje vztyčit plot na sedmi či osmi místech v Severozápadní pohraniční provincii, dlouhý by měl být 35 km. V druhé fázi by mělo být oploceno dalších 250 km hranice, tentokrát v provincii Balúčistán.
Za násilnosti může i Afghánistán a NATO
Pákistánský prezident se nebrání ani možnosti hranici zaminovat. Tento postup však odsuzuje nejen Kábul, ale i mezinárodní společenství.
Mušaraf si znovu postěžoval, že pouze Pákistán je obviňován za rostoucí počet násilností na afghánském území. Za ochranu hranice podle něj nesou stejnou zodpovědnost i afghánské úřady a jednotky NATO v Afghánistánu.
Pákistánský prezident také poprvé přiznal, že i mezi pákistánskými pohraničníky se najdou tací, kteří umožňují bojovníkům Talibanu a Al-Káidy pronikat do Afghánistánu. "Nelze v žádném případě hovořit o aktivní podpoře ozbrojenců, ale existují lidé, kteří nad tím přivírají oči... a to musí být napraveno," prohlásil.
Nepokoje pokračují
Pákistán od Afghánistánu odděluje 2500 km dlouhá hranice, jež vznikla současně s Pákistánem roku 1947. Kábul takzvanou Durandovu linii nikdy neuznal. Podle něj byla vytvořena pod nátlakem a Afghánistán připravila o paštunská území západně od řeky Indus.
Násilnosti na afghánském území pokračovaly i dnes. Povstalci svým útokem vyprovokovali pohraničníky v provincii Faráh v západní části země. Bitva trvala šest hodin, během nichž policie podpořená bojovým letounem NATO usmrtila 20 povstalců.
Podle očitých svědků se také talibanským bojovníkům podařilo obsadit město Musa Kala v provincii Hílmand na jihu země.
