OSN se bojí další Rwandy. Genocida hrozí Střední Africe

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
16. 1. 2014 21:20
Spojené národy vyzývají svět, aby pomohl Středoafrické republice.
Příslušník středoafrické křesťanské milice anti-balaka v metropoli Bangui.
Příslušník středoafrické křesťanské milice anti-balaka v metropoli Bangui. | Foto: Reuters

Bangui/Ženeva - Situace ve Středoafrické republice se nelepší a zemi hrozí genocida.

Zabránit nejhoršímu může jen zesílená reakce mezinárodního společenství, naznačil v Ženevě koordinátor humanitárních záležitostí OSN John Ging.

"Má to všechny prvky toho, co už jsme viděli jinde, v místech, jako jsou Rwanda a Bosna. Ty prvky tady jsou, je tady zárodek genocidy. O tom není pochyb," varoval a vyzval svět k mobilizaci humanitární a vojenské pomoci této africké zemi.

Příliv peněz vázne

Podle něj se zvěrstva ve Středoafrické republice odehrávají průběžně a nyní nastala situace, kdy obyvatelé jedné obce mají strach z lidí z obce jiné.

"Momentálně nejde o náboženský konflikt, ale mohl by se jím stát. Měli bychom vytvořit podmínky k tomu, aby strach zmizel," poznamenal Ging a vyzval mezinárodní společenství k navýšení humanitární i vojenské pomoci.

OSN se prozatím podařilo získat jen asi šest procent z celkových 247 milionů dolarů (zhruba pět miliard Kč), k jejichž poskytnutí na humanitární pomoc Středoafrické republice vyzvala v prosinci.

Sektářské násilí nepolevuje

Středoafrická republika zažívá neklid od převratu, za nímž loni v březnu stálo hnutí Séléka, jemuž velel Michel Djotodia. Ten se stal prvním muslimským prezidentem této převážně křesťanské země.

Djotodia minulý pátek odstoupil pod tlakem sousedních zemí. Nedokázal totiž zastavit násilí, za kterým stojí neshody mezi muslimskou menšinou a křesťanskou většinou a které si vyžádalo už hodně přes 1000 mrtvých.

Nejnovější násilnosti s více než 130 mrtvými propukly minulý pátek po odstoupení Djotodii. Hlavně metropoli Bangui však sužuje sektářské násilí už několik měsíců.

Francouzi v hledáčku

Při několika incidentech na severu metropole přišlo v noci na čtvrtek o život sedm lidí. Těla tří mrtvých, včetně zastřeleného 15letého mladíka, byla položena do mešity ve čtvrti Bégoua 3 na severním okraji města.

Obyvatelé čtvrti obviňují francouzské vojáky z operace Sangaris, že muže zastřelili při osobních prohlídkách. Armáda podle agentury AFP potyčky potvrdila, ale popřela jakoukoli spojitost s mrtvými.

Místní Červený kříž uvedl, že kromě toho ráno evidoval čtyři muže zabité sečnou zbraní. Šlo o místní křesťany. Několik křesťanských obyvatel Bangui přitom tvrdilo, že na ně útočili příslušníci islamistického hnutí Séléka.

Poslední incidenty začaly podle různých svědectví ve středu večer. Stovky křesťanů, včetně žen a dětí, se uchýlily k severnímu výjezdu z města kontrolovaného středoafrickými a francouzskými vojáky. Muslimští civilisté dál prchají do Čadu.

Možnosti svého zapojení do řešení situace ve Středoafrické republice zvažuje rovněž Evropská unie. Estonsko oznámilo, že do africké země vyšle až 55 vojáků.

Bangui/Ženeva - Situace ve Středoafrické republice se nelepší a zemi hrozí genocida.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy