OSN s pomocí hladovějící Madáji otálela. Snaží se vyjít vstříc Asadovi, tvrdí syrští zdravotníci

ČTK ČTK
18. 1. 2016 16:14
Zdravotníci a humanitární pracovníci ze Sýrie obviňují OSN, že zbytečně čekala s pomocí pro hladovějící obyvatele syrského města Madája. Podle nich se organizace snažila vyhovět syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, a žádala proto o souhlas, který vůbec nepotřebovala. O kritické situaci v Madáje prý věděla už loni na podzim, pomoc se ale hladovějícím lidem dostala až letos v lednu. To, že OSN nepostupovala razantněji, podle autorů dopisu činí z OSN nikoli "symbol naděje, ale symbol spoluviny".
Syrská Madája.
Syrská Madája. | Foto: Reuters

Damašek - Syrští zdravotníci a humanitární pracovníci obvinili OSN, že se snaží vyhovět prezidentovi Bašáru Asadovi a žádá o vládní souhlas s pomocí hladovějícím, ačkoli to nepotřebuje.

Obvinění se týká situace ve městě Madája, které půl roku obléhá syrská armáda se spojeneckým Hizballáhem.

Až nyní v lednu se k tamním asi 40 000 obyvatel dostala mezinárodní humanitární pomoc, ačkoli OSN prý už loni v říjnu věděla, že tam lidé hladoví.

Zvrat přinesly až šokující fotografie

OSN údajně získala od místních aktivistů už loni informaci, že situace v Madáji je kritická. Do prosince tam zemřelo hladem šest dětí a 17 dospělých a dalším stovkám hrozil podobný osud. Dokud se prý na internetu neobjevily šokující snímky vyhladovělých dětí, OSN nijak nezakročila.

Až 6. ledna Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) vydal zprávu o "zoufalé situaci a několika případech podvýživy" v Madáji.

Místní zdroje ale už v říjnu upozornily na 1000 takových případů podvýživy.

OSN dlouhodobě zastává názor, že obecně je třeba skoncovat s taktikou obléhání v Sýrii, což je ale zatím nedosažitelný cíl, upozornil server Foreign Policy (FP). Podle něj OCHA měla k dispozici čísla z Madáji už v říjnu, avšak označila tento materiál za interní, tedy neurčený ke zveřejnění.

Pomoc umožnily rezoluce OSN

Syrští humanitární pracovníci v otevřeném dopise ze 13. ledna tvrdí, že OSN se snažila získat povolení pro vstup do města, i když to nebylo třeba. Dvě rezoluce Rady bezpečnosti OSN totiž umožňují poskytnout humanitární pomoc bez jakýchkoli omezení.

To, že OSN nepostupovala razantněji, podle autorů dopisu činí z OSN nikoli "symbol naděje, ale symbol spoluviny". Zástupci OSN "buď mají blízko k Damašku, nebo se bojí, že jim režim odebere víza". "Ti, jimž zemřeli jejich blízcí kvůli nedostatku jídla nebo léků, nikdy neprominou pracovníkům OSN sídlícím v luxusních hotelích vzdálených několik minut cesty a na doslech palby," stojí v dopise.

OCHA 15. ledna oznámila, že její prioritou je dosáhnout širší dohody o ukončení obléhání všude v Sýrii. Koordinátor pomoci Yacoub El Hillo přiznal, že Damašek dal loni zelenou jenom desetině požadavků, jež OSN vznesla stran pomoci civilistům.

Obléhaná vs. špatně dostupná místa

FN poukazuje na to, že OSN dělá pečlivý rozdíl mezi obléhanými místy a místy, která označuje jako špatně dostupná. Přitom zabraňování zásobování obyvatel v obléhaných oblastech je řazeno k válečným zločinům.

Podle logiky jakéhosi spojenectví s Damaškem OSN označila severosyrské vesnice Fúa a Kafrája za obléhané, zatímco Madáju za špatně dostupnou. První dvě obléhají povstalci a nejsou odtud známy případy podvýživy ani úmrtí z hladu.

Ochránci lidských práv také nesouhlasí se statistikami OCHA. Podle nich je v Sýrii v obležení asi 400 000 civilistů, zatímco syrsko-americká lékařská  společnost odhaduje, že jenom na místech obléhaných armádou žije 608 000 lidí.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy