Washington - První marťanští osadníci, kterým chce nizozemská společnost Mars One už v roce 2024 vystavit jednosměrnou letenku na rudou planetu, začnou po 68 dnech postupně umírat.
K pochmurné prognóze dospěli experti prestižního Massachusettského technického institutu (MIT) na základě analýzy vědeckých údajů, jež jsou k tomuto projektu k dispozici.
Ambiciózní projekt nizozemského podnikatele Base Lansdorpa počítá s tím, že bude start, let, přistání i zabydlování prvních osadníků vysílat v přímém přenosu, a vznikne tak reality show, jež nemá obdoby.
Američtí odborníci ale varují, že půjde o hororovou podívanou. "K prvnímu úmrtí jednoho z těchto pionýrů dojde přibližně do 68 dnů mise, a to udušením," uvádí se v pětatřicetistránkové zprávě.
Autoři přitom své konstatování podepírají grafy a matematickými vzorci týkajícími se zdrojů kyslíku, výživy a technologií, jež jsou k dispozici pro soběstačnost výpravy.
Počítají s technologiemi, které neexistují
Rostliny, jež by měly zajistit potravu kolonistům a produkovat dostatek kyslíku, ani technologie pro udržení rovnováhy atmosféry zatím nejsou podle vědců vyvinuty.
Navíc budou osadníci stále více záviset na dodávce náhradních dílů, které by jim měla dopravit další mise. Tato následná výprava přitom bude "podle velmi optimistického scénáře" stát kolem 4,5 miliardy dolarů (téměř 97 miliard Kč) a náklady vysílání dalších posádek budou ještě vyšší.
Lansdorp podle časopisu Popular Science v první reakci údaje obsažené ve vědecké zprávě odmítl. Argumentoval tím, že jsou v ní použity neúplné údaje. Nicméně připustil, že otázka náhradních dílů je skutečně problém: "Mají pravdu, největší výzvou pro Mars One je udržet vše v provozuschopném stavu."
Pokud jde o kyslík, vedení společnosti Mars One uvedlo, že "nesouhlasí s tím, že příslušná technologie není v zásadě připravena. Systém musí být ještě otestován, ale technologie už existuje."
K účasti na projektu se dobrovolně přihlásilo více než 200 000 lidí ze 140 zemí. Záměr vyvolal mnoho skepsí, nicméně ho podpořil nizozemský nositel Nobelovy ceny za fyziku Gerard 't Hooft.
