Washington - Za vychýlení zemské osy nese z části vinu člověk. Ukazuje to studie, se kterou v polovině září přišli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Podle výzkumu se během 20. století vychýlila osa o asi deset metrů. Studii zveřejnil vědecký časopis Earth and Planetary Science Letters.
Odborníkům se vůbec poprvé podařilo určit tři příčiny, které mohou za nestálou polohu osy, přičemž jedna byla známá už dříve. Jde o takzvaný postglaciální vzestup, tedy vzestup půdy, kterou dříve stlačovaly obrovské ledovce během poslední doby ledové.
Planet Earth is wobbling and climate change is (partially) to blame https://t.co/rgpDNFoPzJ pic.twitter.com/T4cWCfsYFp
— Newsweek (@Newsweek) September 27, 2018
"V poslední době ale mnoho výzkumníků spekulovalo, že znatelný efekt (na vychýlení osy) mají možná i jiné procesy," uvedl pro americký časopis Newsweek Surendra Adhikari ze střediska pro výzkum a vývoj proudových motorů Jet Propulsion Laboratory (JPL), které spadá pod NASA.
Postglaciální vzestup způsobuje podle vědců posun osy o zhruba 3,5 centimetru ročně. "Identifikovali jsme ne jeden, ale tři druhy procesů, které jsou klíčové," dodává Adhikari a poukazuje na jeden, který je právě spojen s lidskou činností. "Tání zemské kryosféry (obzvláště v Grónsku) v průběhu 20. století."
Kryosféra označuje prostředí na Zemi, kde je voda v pevném skupenství. Její součástí jsou i ledovce nebo permafrost.
Tání ledovců zanáší oceány obrovskými masami vody, což vede ke zvýšení mořské hladiny a následně i pohybu osy.
V minulém století roztálo okolo 7500 gigatun ledu. Tání ledovců nejen v Grónsku, ale třeba i v Antarktidě se z velké části přisuzuje umělým vlivům, například vypouštění emisí skleníkových plynů do atmosféry.
Třetím faktorem ovlivňujícím zemskou osu je pak podle NASA konvekce v zemském plášti, způsobená horkem v jádru Země. Tato činnost se děje zcela přirozeně a není spojena s člověkem.
Podle NASA bude vlivem těchto tří faktorů kolísání zemské osy nadále pokračovat. Vědci ale zároveň uklidňují, že kolísání nepředstavuje žádnou přírodní katastrofu a například klimatu nijak neškodí.
