První vesmírný turista u Měsíce. Fascinující zážitek si dopřeje japonský miliardář

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 18. 9. 2018 8:33
Doposud si zámožní nadšenci mohli zaplatit cestu pouze na Mezinárodní vesmírnou stanici. Japonský miliardář bude prvním turistou, který se podívá za oběžnou dráhu Země.
Elon Musk představil prvního vesmírného turistu, který se vydá na na cestu kolem Měsíce | Video: Reuters

Washington - První turista na světě se vydá na cestu kolem Měsíce. Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska zveřejnila identitu účastníka plánovaného kosmického letu.

Je jím dvaačtyřicetiletý japonský miliardář, rockový hudebník, sběratel umění a módní magnát Yusaku Maezawa.

Na palubě mohutné rakety Big Falcon (BFR) vyletí v roce 2023 na oběžnou dráhu Měsíce, který obkrouží a vrátí se zase zpátky na Zemi. Cesta  má trvat zhruba pět dní.

"Bude to důležitý krok k naplnění snů lidí o cestách do vesmíru," uvedla společnost na svém Twitteru. S pomocí stejné rakety chce Elon Musk v blízké budoucnosti také kolonizovat Mars.

Yusaku Maezawa se stane úplně prvním turistou, který se dostane do vesmíru za oběžnou dráhu Země. Nebude sám, v plánu má zaplatit cestu ještě dalším osmi světoznámým umělcům. Na jejich výběru chce spolupracovat se SpaceX.

"Chci sdílet tento zážitek s co nejvíce lidmi. Rozhodl jsem se proto letět k Měsíci s umělci," řekl Japonec na pondělní tiskové konferenci, kde ho společnost SpaceX coby prvního turistu představila. "Proto pokud se vám ozvu, prosím, řekněte ano," vzkázal uměleckému světu.

Kolik za cestu japonský miliardář zaplatil, ale společnost neodtajnila.

Soukromé lety do kosmu zatím pořádají jen Rusové. Cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) zajišťuje od roku 2000 ruská kosmická agentura Roskosmos ve spolupráci s americkou společností Space Adventure, která hledá zájemce. ISS ale krouží kolem Země po nízké oběžné dráze, tedy ve výšce asi 400 kilometrů. Zatím ji takhle navštívilo jen sedm turistů. Ten poslední v roce 2009. Úplně prvním člověkem, který si zaplatil cestu do vesmíru, byl v roce 2001 americký podnikatel Dennis Tito, který za svůj výlet zaplatil 20 milionu dolarů (asi 430 milionů korun).

Obří raketa

SpaceX svůj plán vyslat první turisty na oběžnou dráhu Měsíce ohlásila už loni v únoru. K cestě mělo dojít v prosinci roku 2018 na padesáté výročí letu Apolla 8, na jehož palubě vůbec poprvé lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a přiblížila se k Měsíci.

Počítalo se se dvěma turisty, jejichž jména ale nikdy nebyla zveřejněna a kteří již měli složit zálohu na cestu ve výši několika milionů dolarů. Cestovat měli na vesmírné lodi Dragon, která vozí zásoby a astronauty na ISS. Vynést do vesmíru ji měla raketa Falcon Heavy, která je vůbec největší a nejvýkonnější znovupoužitelná raketa současnosti.

Letos v dubnu ale Elon Musk start mise posunul na rok 2019 a minulý týden ohlásil, že k Měsíci se vydá jen jeden turista, a to na raketě BFR, která ještě není nejspíš hotová a o jejímž prvním letu se mluvilo v horizontu několika příštích let. Má být 106 metrů dlouhá a devět metrů široká.

Na pondělní tiskové konferenci pak změnil čas mise na rok 2023 s tím, že ani tento termín nemohou garantovat. "Vím, že to zní bláznivě a že obvykle námi stanovené termíny nesplníme, ale chci, abyste věděli, že si to myslíme," uvedla v pondělí provozní ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell s tím, že BFR by mohla uskutečnit testovací lety už příští rok a cestu kolem Měsíce do roku 2022.

Úzkosti a fyzická zátěž

Cesta kolem Měsíce nebude pro amatéra nic jednoduchého. Kromě fyzické zdatnosti se na ni musí připravit i psychicky. Výzkumy ukazují, že ho čekají úzkosti a obrovské psychické napětí.

Není to cesta bez rizik, jak ukázal historicky první pokus vyslat turistu do vesmíru. V roce 1986 měla být úplně první účastnicí vesmírného letu - tedy neprofesionální kosmonautkou - americká učitelka Christa McAuliffeová. Po čtyřměsíční přípravě nasedla do raketoplánu Challenger, který ale několik desítek vteřin po startu explodoval.

Pravděpodobnost, že se cesta prvního vesmírného turisty společnosti SpaceX nepovede, tedy že se nevrátí zpátky živý, se podle výzkumu federálního leteckého úřadu pohybuje kolem jednoho procenta. Odpovídá to zhruba riziku výstupu na Mount Everest, píše agentura Bloomberg.

Vesmírné závody

O vůbec první turistický let do vesmíru za oběžnou dráhu soutěží se SpaceX Elona Muska také americká firma Blue Origin Jeffa Bezose nebo Virgin Galactic britského podnikatele Richarda Bransona. Žádný z protivníků Elona Muska ale nemá tak velkolepé cíle. Jejich snahou je ukázat lidem pohled na Zemi z vesmíru a nečekat na to, až se uvolní místo na ISS.

Doposud se zdálo, že náskok má Jeff Bezos. Blue Origin plánovala první turistický let do vesmíru na letošní rok, ale jak už bývá s takovými plány zvykem, celá mise se odložila. Zakladatel Amazonu ale na rozdíl od Muska předem zveřejnil ceny letenek. Na vesmírné lodi New Shepard je celkem šest míst (všechny u okénka) v ceně 200 až 300 tisíc amerických dolarů (v přepočtu 4,3 milionu až 6,5 milionu korun).

Zhruba stejně by měly stát lístky na loď Richarda Bransona, která by pasažéry měla dovést na oběžnou dráhu, aby pocítili stav beztíže.

Turisty do vesmíru chce posílat také Čína. První let pro až dvacetičlennou posádku by ale mohl být uskutečněn až v roce 2028. Celý zážitek by mohl trvat maximálně půl hodiny.

Video: Start rakety Falcon Heavy

Start rakety Falcon Heavy | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Putin a Biden jednali přes videokonferenci zhruba dvě hodiny, mluvit měli hlavně o Ukrajině

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Hlavním tématem rozhovoru měla být situace kolem Ukrajiny. O výsledku jednání, které prezidenti vedli z Washingtonu a Soči, hodlá Biden ještě dnes telefonicky informovat evropské partnery. Na veřejnost zatím žádné podrobnosti ze schůzky neunikly.

Stanice CNN rozhovor označuje za jedno z klíčových setkání Bidenova působení v Bílém domě, jež se koná v době stupňovaného napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě dnes spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam Zprávy: Česko musí dle Evropské komise dořešit tři body z auditu k Babišovu střetu zájmů

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy