Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu.
On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona. Reforma má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.
Orbán, který udržuje dobré vztahy s Dodikem, k reformě volebního zákona řekl, že jde "o provokativní rozhodnutí". Podle něj znamená, že se "cizinci vměšují do vašich vnitřních záležitostí". Západ nechápe, že "Evropa Srby potřebuje a že bez nich nebude existovat evropská bezpečnost nebo zdravá EU", dodal Orbán.
Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu je mezinárodním společenstvím pověřen, aby dohlédl na dodržování daytonské mírové dohody, která ukončila válku z let 1992 až 1995. Disponuje rozsáhlými pravomocemi včetně vydávání zákonů či odvolávání politiků z funkcí.
Bosna a Hercegovina je od roku 2022 kandidátem na vstup do Evropské unie. Na březnovém summitu sedmadvacítka rozhodla o zahájení přístupových jednání s touto zemí. Orbán podle DPA kritizoval, že EU přistoupení Bosny a Hercegoviny nepodpořila už mnohem dříve. Vadí mu, že místo toho se Brusel zasazuje o přijetí zemí dále na východ, tedy Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.
