Zeman obhajoval misi v Afghánistánu a varoval před rozdělováním NATO

ČTK ČTK
28. 2. 2019 18:23
Prezident Miloš Zeman při středeční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na Twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání v Košicích na východě Slovenska účastnil.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: Aktuálně.cz

Podle Zemana by opuštění Afghánistánu vedlo k vytvoření inkubátorů nových teroristů. Misi NATO v této asijské zemi český prezident označil za skutečné činy, za něž se někdy platí ta nejvyšší cena, kterou jsou lidské životy.

Od května 2007, kdy zemřel první z nich, zahynulo v Afghánistánu 14 českých vojáků; celkové statistiky uvádějí, že v Afghánistánu padlo přes 3500 zahraničních vojáků, z toho více než 2400 Američanů.

Americký prezident Donald Trump na konci ledna oznámil, že USA stáhnou z Afghánistánu své jednotky, pokud se podaří dosáhnout mírové dohody s islamistickým hnutím Tálibán. V Afghánistánu je nyní v rámci mise NATO Rozhodná podpora asi 14 000 amerických vojáků; českých vojáků v zemi podle českého ministerstva obrany působí 350.

Další kolo mírových rozhovorů mezi Tálibánem a americkými vyjednavači bylo tento měsíc svoláno do Kataru. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že český prezident na summitu označil jednání s Tálibánem za riskantní.

Hlava českého státu se podle Jindráka také vyslovila proti rozdělování NATO na východní či jiná křídla, NATO musí podle něj zůstat celistvé a jednotné.

Prezidenti zúčastněných zemí na schůzce hovořili také o bezpečnostní situaci v Evropě a v jejím sousedství. "Vnímání hrozeb je u každé země různé. Až 70 procent obyvatel Estonska vnímá Rusko jako svou bytostnou hrozbu, zatímco v Maďarsku je to jen 26 procent," řekl novinářům slovenský prezident Andrej Kiska. Zopakoval, že právě v době míru je třeba investovat do zajištění bezpečnosti zemí a jejich občanů.

Kiska také upozornil na hybridní hrozby. "Vidíme pokusy z Ruska ovlivňovat naše volby. Kromě toho nastal nový fenomén, a to fenomén technologií, diskuse kolem (společnosti) Huawei," uvedl Kiska.

Čínská telekomunikační firma Huawei čelí kvůli obavám ze špionáže restrikcím na některých západních trzích včetně Spojených států.

Polský prezident Andrzej Duda na tiskové konferenci po skončení summitu hovořil o imperiálních ambicích Ruska a o potřebě posílit vojenskou přítomnost Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě. "Dohodli jsme se, že přítomnost NATO, včetně vojáků, v našem regionu by se měla zvyšovat. Je třeba ukázat odhodlání působit odstrašujícím dojmem. Polsko může z hlediska své geografické rozlohy představovat jistý bezpečnostní uzel v regionu," uvedl Duda. K zajištění bezpečnosti východního křídla NATO by podle něj přispěla i silnější zastoupení NATO v oblasti Černého moře.

Na schůzku do Košic přijeli vrcholní představitelé zemí takzvané bukurešťské devítky, které geograficky patří k východnímu křídlu NATO.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 46 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy