Na občany Evropské unie se v Británii aktuálně stále vztahují výhody plynoucí z unijního režimu volného pohybu osob, ten chce ale vláda premiéra Borise Johnsona ukončit se začátkem příštího roku. V platnost by pak vstoupila nová pravidla, jejichž cílem je mimo jiné snížit počty přistěhovalců, které země přijímá.
Obavy ohledně dopadů vysoké míry imigrace byly jedním z klíčových témat kampaně před referendem z června 2016, které odstartovalo britský odchod z EU. Podle britského ministerstva vnitra byl dosud imigrační systém "pokřivený" unijními pravidly a nepřinášel užitek celému Spojenému království.
"Náš přístup tohle všechno změní. (…) Musíme odklonit naši ekonomiku od závislosti na levné pracovní síle z Evropy a místo toho učinit středem pozornosti investice do technologie a automatizace. Zaměstnavatelé se budou muset přizpůsobit," píše se v úvodu vládního plánu.
V novém britském systému inspirovaném australským přístupem budou muset zájemci o pracovní vízum nasbírat 70 bodů, přičemž 50 by získali při splnění tří nutných podmínek. Těmi jsou jistá úroveň znalosti angličtiny a nabídka práce od "schváleného sponzora", přičemž tato nabídka musí odpovídat dovednostem daného jedince.
Dalších nejméně deset bodů by znamenal titul PhD v oboru souvisejícím s pracovní nabídkou či přislíbený roční plat přesahující 23 040 liber (690 tisíc korun). Průměrná mzda v Británii loni činila 37 tisíc liber, zatímco medián byl těsně nad 30 tisíci librami.
"Snížíme celkovou míru přistěhovalectví a přidělíme nejvyšší prioritu lidem s nejvíce dovednostmi a nejlepším nadáním: vědcům, inženýrům, akademikům a dalším vysoce kvalifikovaným pracovníkům. (…) Nezavedeme obecný postup pro méně kvalifikované či pro dočasnou pracovní sílu," uvádí ministerstvo vnitra.
Zpravodaj stanice BBC v analýze označuje návrh za snahu vybalancovat protichůdné cíle ohledně přísunu odborníků na jedné straně a osob s horšími předpoklady na straně druhé. "Zájemci o přesun do Spojeného království ze zemí mimo EU se setkají s uvolněním pravidel, například pokud jde o zrušení stropu pro kvalifikované pracovníky a snížení minimální (požadované) mzdy. Ovšem pro unijní migranty… bude nový režim určitým šokem," napsal.
Podle agentury Reuters podnikatelská sdružení po oznámení plánů varovala, že Británie by nemusela mít dostatek domácích pracovníků na pokrytí zemědělských činností či potřeb v restauračním sektoru a péči o pacienty. "Firmy vědí, že najímání přistěhovalců a investování do dovedností jejich zaměstnanců a nových technologií nepředstavují volbu 'buď, anebo'. Obě věci jsou potřebné pro ekonomický pokrok," prohlásila šéfka Konfederace britského průmyslu (CBI) Carolyn Fairbairnová.
Lídr Britské obchodní komory (BCC) Adam Marshall zase uvedl, že společnosti budou i v příštích letech "potřebovat přístup k zahraničním pracovníkům na všech úrovních odbornosti". "Absence postupu v případě dočasných, málo kvalifikovaných migrantů za pouhých deset měsíců bude pohromou pro sektor pohostinství," dodala ředitelka organizace UKHospitality, která zastupuje stovky společností provozujících hotely, restaurace a bary.
