Barevné ohňostroje, se kterými lidé slaví příchod nového roku, přináší víc než jen vizuální požitek. Zábavní pyrotechnika zároveň uvolňuje do ovzduší velké množství chemických látek, některé mohou být i karcinogenní.
"Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ponětí. Posilvestrovská kocovina může být ve skutečnosti otrava ohňostrojovým smogem," vysvětlil v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
Zdravotní rizika však zůstávají i po novoročních oslavách. Látky, mezi kterými je hořčík, titan, měď či olovo a dále toxiny jako oxidy síry, fosfor, dusík a formaldehyd, se mohou dostat i do půdy a vody a tím proniknout do potravních řetězců. Kromě vdechování nebezpečných látek je tak můžeme i konzumovat. Jak velké riziko to představuje, ale není jasné - v Česku zatím neexistuje výzkum, který by to dokázal přesně vyhodnotit.
Letošní znečištění #ovzduší z ohňostrojů bylo v #Praha (a nejen tam) opět extrémní. Stanice Praha-Vysočany zaznamenala mezi 1:00-2:00 hodinovou průměrnou koncentraci částic PM₁₀ 366 µg/m³ - nejvyšší zde naměřená hodnota od roku 2010 a celkově 5. nejvyšší (monitoring od 2004). pic.twitter.com/SRY0ZtZARB
— Jáchym Brzezina 🇨🇿 (@Jachym) January 1, 2023
"30×30×30" pro ochranu biodiverzity
Po pandemickém dvouletém odkladu se v prosinci v kanadském Montrealu konala konference zaměřená na ochranu biodiverzity s názvem COP15. Očekávání od společného jednání 196 zemí včetně zástupců Evropské unie, stále ještě pod vedením předsedajícího Česka, bylo vysoké. Poslední konference zaměřená na přírodní rozmanitost, která proběhla v roce 2010 v Japonsku, ale kýžené zlepšení ochrany přírody nepřinesla. "Vlády kolektivně selhaly, když nedosáhly ani jednoho cíle," píše server Carbon Brief, zaměřující se na klimatická témata.
Výsledky posledního jednání ale vypadají nadějněji - země se zavázaly k tomu, že do roku 2030 zajistí ochranu 30 procent světové půdy a také 30 procent oceánů. V současnosti je chráněna jen desetina oceánů a 17 procent pevniny. Zároveň by do konce desetiletí mělo dojít k obnově 30 procent poničených ekosystémů a zástupci bohatých zemí se zavázali, že do stejného data přispějí 30 miliardami dolarů (678,7 miliardy korun) rozvíjejícím se státům na ochranu biodiverzity.
"Jde o moment, který se zapíše do historie, stejně jako se do ní zapsala Paříž díky dohodě o ochraně klimatu," uvedl podle agentury Bloomberg kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault. Rozhodnutí však nejsou legálně závazná a podle ochranářů chybí v dohodě konkrétní cíle na ochranu mizejících druhů.
Uhlíkové clo
Konkrétní cíle by mohlo nabídnout rozšíření emisních povolenek, které si státy Evropské unie v první polovině prosince odsouhlasily. Současný systém totiž zahrnoval jen emise přispívající ke změně klimatu vyprodukované v unii. Stávalo se tak, že firmy přesouvaly výrobu mimo EU, do zemí s mírnějšími regulacemi. Vyhnuly se placení za produkci skleníkových plynů vedoucích k oteplování atmosféry.
To by se mělo od října 2023 změnit. Nové "uhlíkové clo" vyrovná rozdíl mezi cenou uhlíkových emisí v zemi výroby a náklady na povolenky v EU. Nařízení bude pokrývat dovoz emisně náročných produktů, jako je hliník, cement, hnojiva, elektřina nebo vodík. "Uhlíkové clo povede k vyrovnání podmínek na globálním trhu a ochrání evropský průmysl před takzvaným únikem uhlíku do zemí s nižším nebo žádným zpoplatněním emisí," hodnotí dohodu Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
#COREPERII | ✅ Zázraky že nejsou na počkání? Přesto se #CZPRES podařilo v samém závěru dotáhnout i #CBAM, který dostal většinovou podporu. Uhlíkové vyrovnání na hranicích bude znamenat férovější podmínky pro výrobce a motivovat ke globálnímu snižování emisí. #FitFor55 pic.twitter.com/T1xQBQHNz6
— EU2022_CZ (@EU2022_CZ) December 20, 2022
Důležitá role Česka
Ke schválení zmíněného uhlíkového cla dopomohlo Česko, které bylo v druhé polovině roku 2022 předsednickou zemí Evropské unie. Za posledních šest měsíců se povedlo Česku za sedmadvacítku dojednat také rozšíření emisních povolenek na silniční dopravu, zřízení sociálního klimatického fondu slibujícího podporu domácnostem při přechodu na udržitelnější zdroje energie nebo konec výroby nových automobilů se spalovacími motory po roce 2034.
Přitom od Česka nikdo vysoké očekávání v oblasti řešení klimatické změny neměl, ani místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. "Zmínil, že od nás v klimatu nikdo moc nečekal, protože jsme průmyslová země, trochu klimaskeptici, neměli jsme otázky životního prostředí vysoko mezi prioritami," řekl pro Aktuálně.cz český velvyslanec při EU Jaroslav Zajíček. "Ale že jsme se Evropy jako úkolu zhostili dobře a Václav Havel by na nás byl pyšný," cituje velvyslanec Timmermanse.
Kroky Česka v rámci předsednictví ocenili i odborníci z Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Hnutí Duha a Klimatické koalice. Přesto zmínili, že k naplnění cílů Pařížské klimatické dohody, která usiluje o nepřekročení průměrné teploty o více než 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové době, to nestačí. Potřebná ambice Čechům chyběla podle ekologů u směrnic o obnovitelných zdrojích a o energetické účinnosti.
