Ještě v polovině minulého století byl sýček obecný vůbec nejběžnější českou sovou. Desetitisíce párů létaly otevřenou krajinou okolo polí, zabydlovaly se ve stromořadích nebo zemědělských stavbách a živily se hraboši. Pro jeho zlověstné houkání Evropané tohoto malého ptáka po staletí nazývali poslem špatných zpráv či smrti.
Šlo samozřejmě o pověru, nyní však sýček do jisté míry dostává své pověsti. Zejména kvůli změnám v hospodářství se během několika desítek let stal nejohroženější sovou v Česku - ornitologové jeho populaci odhadují na posledních sto párů. Nejen on, ale také například strnad nebo chocholouš se stali se symbolem poklesu biologické rozmanitosti v Česku a předzvěstí horších časů.
Podobně o biodiverzitu přichází celý svět. Podle vědců dnes druhy vymírají až stokrát rychleji, než jak bylo běžné v posledních deseti milionech let. Alespoň mírně je ohrožena čtvrtina druhů savců, sedmina ptáků, pětina plazů, třetina paryb a dvě pětiny obojživelníků.
"Pokud to takto bude pokračovat, dostaneme se do šestého masového vymírání. Ovšem s tím rozdílem, že toto jsme způsobili my," říká biolog David Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy, který se ubýváním biodiverzity dlouhodobě zabývá.
Varování odborníků se nyní snaží vyslechnout vlády států OSN. V pondělí začala v kanadském Montréalu dvoutýdenní konference 16 tisíc zástupců vlád, odborníků a neziskových organizací COP 15, jejímž hlavním tématem bude právě to, jak úpadek biodiverzity zastavit.
Příčinou je totiž člověk. Přechodem na intenzivní zemědělství, rozšiřováním polí a plantáží, znečišťováním, šířením nepůvodních druhů nebo lovem těch ohrožených lidstvo zásadně zasahuje do přirozených ekosystémů. A důsledky dále zhoršuje klimatická změna, za kterou také stojí zejména lidská činnost.
Ztráta rozmanitosti dopadá také například na lesní hospodářství nebo zemědělství. "Zdravé a nepoškozené ekosystémy stojí za zhruba polovinou světového HDP. Už jen tenhle jediný argument je snad dostatečně silný, aby ukázal, proč musíme pestrý život na planetě chránit a financovat jeho obnovu. Stejně tak nás druhově bohatá příroda chrání před extrémními dopady změny klimatu, jako jsou sucha, povodně nebo vlny veder," uvádí ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Třetina světa chráněná do roku 2030
Cílem setkání OSN je podepsat podobně přelomový dokument, jako byla pro klima Pařížská dohoda, kdy se v roce 2015 země dohodly na omezování skleníkových plynů. Silné slovo bude mít na setkání Evropská unie, kterou v diskusích s ostatními zeměmi povede Česko coby předsednická země.
"Podobně jako v otázce klimatu si cíle dáváme už desítky let, ale nedaří se je naplňovat. Další a další zprávy i data ukazují, že pokles biodiverzity pokračuje," říká přírodovědec Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.
Evropská unie bude usilovat o to, aby se státy dohodly na takzvaném Globálním rámci pro biologickou rozmanitost. Ten obsahuje několik požadavků. V první řadě to, aby podíl pevninských i mořských chráněných území do roku 2030 dosáhl třiceti procent. V současnosti je pod ochranou necelých 15 procent pevniny a 18 procent národních vod. Razantně by se mělo zakročit proti nepůvodním druhům - očekává se, že se jejich šíření sníží o polovinu.
Pokud se na tomto státy dohodnou, každý bude muset v příštích letech přijít s aktualizovanou národní strategií biodiverzity, ve které uvede, jak moc by případně mohl své chráněné území rozšířit. "Je to podobné jako Pařížská dohoda, kde je společný cíl 1,5 stupně a každý má přispět nejlépe, jak může," vysvětluje Miko.
Toto se snaží prosadit Evropská unie, Velká Británie nebo Kanada. Rozvojové země mají ale jiný postoj. "Říkají, že ještě nemají dost jídla a šatů a chtějí své území dále využívat pro rozvoj. A diskuse se vede o tom, jak moc má rozvinutý svět právo tlačit chudší státy do toho, aby si chránily zbytky divoké přírody na úkor rozvoje," popisuje poradce ministra.
Počítá se s tím, že na ochranu druhů půjde ročně 200 miliard amerických dolarů (4,6 bilionu korun), a to z větší části z peněz soukromých firem. Země rozvojového světa, které při diskusích zastupuje hlavně Brazílie, Argentina a Jihoafrická republika, ale požadují větší příspěvek. Argumentují mimo jiné tím, že rozvinuté země využívají zdroje z amazonského pralesa například ve farmaceutickém průmyslu, nanotechnologiích nebo v genetickém inženýrství.
V jednom z návrhů rozvojové státy například požadují, aby k nim proudilo jedno procento ze všech obratů z prodeje biologických materiálů v rozvinutém světě. "To je nerealistický návrh. Diskuse o tomto bude nejsložitější, a jestli se na něčem dohodneme, bude to velký úspěch," říká Miko.
Dorovnat krok s klimatem
Přidat ale musí i Evropská unie. Ani ona nechrání třetinu své rozlohy, v současnosti je to 26 procent. Česko patří s 22 procenty chráněné plochy k podprůměru. Evropská komise ovšem v červnu schválila v rámci Zelené dohody zákon o obnově přírody, který mění způsob ochrany krajiny tím, že se nezaměřuje jen na ochranu zachovalé přírody, ale také na obnovu poničených ekosystémů.
Týkat se bude nejen národních parků a chráněných krajinných oblastí, ale také menších území v soustavě Natura 2000. To může být například i pole, kde je zimoviště ptáků. "A musí se zabezpečit, aby tam bylo i dále. Například tím, že zemědělec nebude používat pesticidy," dodává Miko.
Klíčové podle něj je dojít alespoň k nějaké dohodě. Jinak hrozí, že problém úbytku biodiverzity v budoucnu nedostane v rozpočtech tolik prostoru jako například řešení klimatické krize, které často potřebuje jiná opatření. "Máme teď příležitost dorovnat krok, a když to nezvládneme, bude těžké se do toho znova dostávat. Je to teď, nebo nikdy," říká Miko.
Podobné obavy má i Storch. "Vlivem obrovského růstu lidské populace a zároveň spotřeby zdrojů na hlavu se planeta mění i v mnoha jiných ohledech než v těch klimatických. Příliš moc se diskuse zužuje na problém klimatické změny, ačkoli víme, co vše lidstvo s planetou dělá. Klimatické změny mohou více vadit lidské společnosti a lidem, ale stále nepřesáhly meze, které klima mělo během čtvrtohor. Z hlediska biodiverzity sice také ne, ale je k tomu výrazně nakročeno," dodává.
