Masové vymírání je blízko. Česko vede Evropu na klíčovém setkání OSN k záchraně druhů

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
8. 12. 2022 19:42
Biodiverzita je v ohrožení. Pokud lidé nezmění své chování, může nastat masové vymírání podobné konci dinosaurů, varují vědci. Česko coby předsedající země nyní vede jednání Evropské unie na konferenci OSN o biodiverzitě v kanadském Montréalu. Cílem je nejen prosadit nové cíle pro ochranu přírody, ale také dojít k dohodě o penězích pro rozvojový svět, říká šéf české delegace Ladislav Miko.
Skupina orangutanů ve vypálených lesích v Indonésii.
Skupina orangutanů ve vypálených lesích v Indonésii. | Foto: Reuters

Ještě v polovině minulého století byl sýček obecný vůbec nejběžnější českou sovou. Desetitisíce párů létaly otevřenou krajinou okolo polí, zabydlovaly se ve stromořadích nebo zemědělských stavbách a živily se hraboši. Pro jeho zlověstné houkání Evropané tohoto malého ptáka po staletí nazývali poslem špatných zpráv či smrti.

Sýček obecný
Sýček obecný | Foto: Wikimedia Commons - Arturo Nikolai (CC BY-SA 2.0)

Šlo samozřejmě o pověru, nyní však sýček do jisté míry dostává své pověsti. Zejména kvůli změnám v hospodářství se během několika desítek let stal nejohroženější sovou v Česku - ornitologové jeho populaci odhadují na posledních sto párů. Nejen on, ale také například strnad nebo chocholouš se stali se symbolem poklesu biologické rozmanitosti v Česku a předzvěstí horších časů.

Podobně o biodiverzitu přichází celý svět. Podle vědců dnes druhy vymírají až stokrát rychleji, než jak bylo běžné v posledních deseti milionech let. Alespoň mírně je ohrožena čtvrtina druhů savců, sedmina ptáků, pětina plazů, třetina paryb a dvě pětiny obojživelníků.

"Pokud to takto bude pokračovat, dostaneme se do šestého masového vymírání. Ovšem s tím rozdílem, že toto jsme způsobili my," říká biolog David Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy, který se ubýváním biodiverzity dlouhodobě zabývá.

Varování odborníků se nyní snaží vyslechnout vlády států OSN. V pondělí začala v kanadském Montréalu dvoutýdenní konference 16 tisíc zástupců vlád, odborníků a neziskových organizací COP 15, jejímž hlavním tématem bude právě to, jak úpadek biodiverzity zastavit.

Příčinou je totiž člověk. Přechodem na intenzivní zemědělství, rozšiřováním polí a plantáží, znečišťováním, šířením nepůvodních druhů nebo lovem těch ohrožených lidstvo zásadně zasahuje do přirozených ekosystémů. A důsledky dále zhoršuje klimatická změna, za kterou také stojí zejména lidská činnost.

Ztráta rozmanitosti dopadá také například na lesní hospodářství nebo zemědělství. "Zdravé a nepoškozené ekosystémy stojí za zhruba polovinou světového HDP. Už jen tenhle jediný argument je snad dostatečně silný, aby ukázal, proč musíme pestrý život na planetě chránit a financovat jeho obnovu. Stejně tak nás druhově bohatá příroda chrání před extrémními dopady změny klimatu, jako jsou sucha, povodně nebo vlny veder," uvádí ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Třetina světa chráněná do roku 2030

Cílem setkání OSN je podepsat podobně přelomový dokument, jako byla pro klima Pařížská dohoda, kdy se v roce 2015 země dohodly na omezování skleníkových plynů. Silné slovo bude mít na setkání Evropská unie, kterou v diskusích s ostatními zeměmi povede Česko coby předsednická země.

"Podobně jako v otázce klimatu si cíle dáváme už desítky let, ale nedaří se je naplňovat. Další a další zprávy i data ukazují, že pokles biodiverzity pokračuje," říká přírodovědec Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Evropská unie bude usilovat o to, aby se státy dohodly na takzvaném Globálním rámci pro biologickou rozmanitost. Ten obsahuje několik požadavků. V první řadě to, aby podíl pevninských i mořských chráněných území do roku 2030 dosáhl třiceti procent. V současnosti je pod ochranou necelých 15 procent pevniny a 18 procent národních vod. Razantně by se mělo zakročit proti nepůvodním druhům - očekává se, že se jejich šíření sníží o polovinu.

Pokud se na tomto státy dohodnou, každý bude muset v příštích letech přijít s aktualizovanou národní strategií biodiverzity, ve které uvede, jak moc by případně mohl své chráněné území rozšířit. "Je to podobné jako Pařížská dohoda, kde je společný cíl 1,5 stupně a každý má přispět nejlépe, jak může," vysvětluje Miko. 

Toto se snaží prosadit Evropská unie, Velká Británie nebo Kanada. Rozvojové země mají ale jiný postoj. "Říkají, že ještě nemají dost jídla a šatů a chtějí své území dále využívat pro rozvoj. A diskuse se vede o tom, jak moc má rozvinutý svět právo tlačit chudší státy do toho, aby si chránily zbytky divoké přírody na úkor rozvoje," popisuje poradce ministra.

Počítá se s tím, že na ochranu druhů půjde ročně 200 miliard amerických dolarů (4,6 bilionu korun), a to z větší části z peněz soukromých firem. Země rozvojového světa, které při diskusích zastupuje hlavně Brazílie, Argentina a Jihoafrická republika, ale požadují větší příspěvek. Argumentují mimo jiné tím, že rozvinuté země využívají zdroje z amazonského pralesa například ve farmaceutickém průmyslu, nanotechnologiích nebo v genetickém inženýrství.

V jednom z návrhů rozvojové státy například požadují, aby k nim proudilo jedno procento ze všech obratů z prodeje biologických materiálů v rozvinutém světě. "To je nerealistický návrh. Diskuse o tomto bude nejsložitější, a jestli se na něčem dohodneme, bude to velký úspěch," říká Miko.

Dorovnat krok s klimatem

Přidat ale musí i Evropská unie. Ani ona nechrání třetinu své rozlohy, v současnosti je to 26 procent. Česko patří s 22 procenty chráněné plochy k podprůměru. Evropská komise ovšem v červnu schválila v rámci Zelené dohody zákon o obnově přírody, který mění způsob ochrany krajiny tím, že se nezaměřuje jen na ochranu zachovalé přírody, ale také na obnovu poničených ekosystémů.

Týkat se bude nejen národních parků a chráněných krajinných oblastí, ale také menších území v soustavě Natura 2000. To může být například i pole, kde je zimoviště ptáků. "A musí se zabezpečit, aby tam bylo i dále. Například tím, že zemědělec nebude používat pesticidy," dodává Miko.

Klíčové podle něj je dojít alespoň k nějaké dohodě. Jinak hrozí, že problém úbytku biodiverzity v budoucnu nedostane v rozpočtech tolik prostoru jako například řešení klimatické krize, které často potřebuje jiná opatření. "Máme teď příležitost dorovnat krok, a když to nezvládneme, bude těžké se do toho znova dostávat. Je to teď, nebo nikdy," říká Miko.

Podobné obavy má i Storch. "Vlivem obrovského růstu lidské populace a zároveň spotřeby zdrojů na hlavu se planeta mění i v mnoha jiných ohledech než v těch klimatických. Příliš moc se diskuse zužuje na problém klimatické změny, ačkoli víme, co vše lidstvo s planetou dělá. Klimatické změny mohou více vadit lidské společnosti a lidem, ale stále nepřesáhly meze, které klima mělo během čtvrtohor. Z hlediska biodiverzity sice také ne, ale je k tomu výrazně nakročeno," dodává.

Video: Vyhlídky koalů jsou temné, horší než požáry je ale to, co provádí člověk, říká Storch (9. 1. 2020)

Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

V uplynulém týdnu stoupl počet nově nakažených koronavirem

Počet nově zaznamenaných případů nákazy koronavirem stoupl v posledních sedmi dnech v Česku oproti předchozímu týdnu o 15 procent na 1971. Nakažených přibylo i navzdory poklesu množství testů. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Počty hospitalizovaných a zemřelých s nemocí covid-19 se však v uplynulém týdnu snížily.

V uplynulých sedmi dnech přibylo více než 1 900 nakažených, zatímco v předešlém týdnu bylo nových případů nákazy asi 1 700. Testováno bylo přitom v posledním týdnu zhruba 3 300 lidí, což bylo v mezi týdenním srovnání o osm procent méně.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Na některých místech v Česku se tvoří ledovka, silnice jsou sjízdné s opatrností

Dopravu na jihu Čech by dnes mohla na mnoha místech komplikovat ledovka. Namrzají především úseky vozovek, kde není možné používat sůl. ČTK to řekla dispečerka Správy a údržby silnic Jihočeského kraje Miriam Matějková.

Se zvýšenou opatrností musejí stále počítat řidiči při cestách na severu Olomouckého kraje, na Šumpersku i Jesenicku platí především pro vyšší polohy. Ujetý, místy zledovatělý sníh krytý posypem leží na vozovkách, které silničáři ošetřují inertním materiálem, opatrnost je však nutná i na hlavních tazích kvůli mrznoucímu mrholení. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Také mokré nebo vlhké vozovky na Uherskohradišťsku a Vsetínsku mohou dnes ráno namrzat. Ve Zlínském kraji bylo dnes ráno většinou zataženo nebo skoro zataženo bez srážek. Na Vsetínsku se místy vyskytovaly sněhové přeháňky a tvořily mlhy. Teploty se v regionu pohybovaly od minus čtyř do plus jednoho stupně Celsia, foukal slabý vítr.

Silnice na Vysočině jsou dnes sjízdné s opatrností. K ránu začalo mrholit a teploty jsou pod nulou, vozovky mohou namrzat. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy