New York/Riga - Americké ministerstvo obrany připravuje plán na rozmístění tanků, bojových vozidel a dalších těžkých zbraní pro až 5000 svých vojáků v pobaltských zemích a dalších několika spojeneckých státech východní Evropy. Polsko, a zejména Litva, jsou prý již na tento krok připraveny.
S odvoláním na americké činitele a vládní představitele východoevropských členů NATO to napsal The New York Times.
Od USA a Severoatlantické aliance (NATO) to má to být dosud nejvýznamnější poselství Rusku, že jsou odhodlány bránit nové členy Aliance, kteří dříve patřili do sovětského bloku.
"Myslíme si, že alespoň část (výzbroje) bude v Litvě a momentálně připravujeme vojenskou infrastrukturu, aby byla pro takové umístění připravena. Jsme téměř hotovi," řekl dnes Reuters litevský ministr obrany Juozas Olekas, podle něhož by případné americké rozhodnutí umístit výzbroj i do Litvy pozitivním krokem pro zajištění bezpečnosti země. V Litvě by podle ministra mohly být rozmístěny například tanky Abrams či obrněné bojové vozy Bradleys.
Také polské ministerstvo obrany připustilo, že s USA o umístění americké vojenské výzbroje v Polsku jedná. Ministr obrany Tomasz Siemoniak byl podle úřadu při své květnové návštěvě Washingtonu ujištěn, že rozhodnutí o rozmístění této výzbroje padne brzy. "Jedná se o další krok k posílení americké přítomnosti v Polsku a regionu," citoval podle agentury Reuters úřad svého ministra.
Washington přiměla k novým vojenským krokům loňská ruská anexe Krymu a dle obvinění Západu i pokračující ozbrojená intervence Moskvy na východě Ukrajiny.
Po rozšíření NATO o baltské státy v roce 2004 se USA a NATO vyhýbaly trvalému umístění vojenských zařízení a jednotek na východě Aliance a usilovaly raději o různé formy partnerství s Ruskem.
Pentagon: Ještě není rozhodnuto
Mluvčí Pentagonu Steve Warren zdůraznil, že v této otázce nebylo zatím nic rozhodnuto. "Armáda USA v posledních letech rozšířila rozmísťování zařízení pro výcvik s našimi spojenci v NATO a partnery. Armáda dále zvažuje nejlepší místo k umístění tohoto materiálu na základě konzultací se spojenci," řekl agentuře Reuters mluvčí.
Schválení návrhu by podle The New York Times znamenalo první rozmístění amerických těžkých zbraní v nových východoevropských členských zemích NATO od konce studené války.
The New York Times v sobotu napsal, že Pentagon navrhuje rozmístit v každé pobaltské zemi - Litvě, Lotyšsku a Estonsku výzbroj pro případných asi 150 vojáků. Výzbroj pro zhruba 750 vojáků by měla být nově připravena v každé z vytipovaných východoevropských zemí, a to v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a možná i Maďarsku
Jako v Kuvajtu po Pouštní bouři
Množství výzbroje, které by se mělo v těchto zemích umístit, je malé ve srovnání s tím, co by tam mohlo v krátké době dostat Rusko, bude to ale podle analytiků věrohodný signál amerického závazku tyto členy bránit.
"Je to velmi významný posun," řekl listu penzionovaný admirál a bývalý vrchní velitel sil NATO James G. Stavridis, který nyní působí na škole práva a diplomacie Tuftsovy univerzity. "Pro nervózní spojence to bude přiměřené ujištění."
Množství rozmístěné techniky a vojsk by bylo srovnatelné s tím, co Spojené státy udržovaly v Kuvajtu více než desetiletí od irácké invaze v roce 1990. Návrh Pentagonu vyžaduje souhlas ministra obrany USA Ashtona Cartera a prezidenta Baracka Obamy. Podle vysoce postavených činitelů Pentagonu by ale návrh mohli posuzovat už ke konci tohoto měsíce ministři obrany zemí NATO na plánovaném zasedání v Bruselu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg minulý měsíc řekl, že Rusko nerespektuje mezinárodní smlouvy, které samo podepsalo, a nátlakem prosazuje v menších sousedních státech svou vůli.
Zároveň řekl, že Moskva svou jadernou rétorikou a plány na rozmístění a modernizaci jaderných zbraní mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě. Připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin před záborem Krymu uvedl jednotky obsluhující jaderné zbraně do stavu zvýšené pohotovosti.
