Jít do války s Ruskem? Evropané z NATO by spojenci nepomohli

Martin Novák Martin Novák
10. 6. 2015 11:02
Dobrá zpráva pro Putina. Velký průzkum společnosti Pew Research Center v osmi státech ukázal, že obrana členské země Aliance při jejím napadení nemá velkou podporu.
Podpora vojenské obrany v případě napadení některé členské země není mezi obyvateli států NATO vysoká.
Podpora vojenské obrany v případě napadení některé členské země není mezi obyvateli států NATO vysoká. | Foto: Reuters

PrahaNATO má podle stanov bránit každou členskou zemi napadenou agresorem, ale lidem v mnoha státech Aliance by se do toho vůbec nechtělo.

Ukazuje to rozsáhlý průzkum agentury Pew Research Center. Pro obyvatele zemí, které se do jisté míry cítí být ohroženy Ruskem – tedy především pobaltských –, z toho vyplývá, že společná vůle k jejich obraně není velká.

Průzkum se zaměřil na osm největších zemí NATO s výjimkou Turecka. Českou republiku nezahrnuje.

Největší podpora přímé vojenské akce proti ruské armádě je ve Spojených státech. Pokud by Rusové napadli členskou zemi Aliance, pro zásah by bylo 56 procent Američanů, 49 procent Britů a 48 procent Poláků.

Většinovou podporu má vojenská odpověď krom USA také v Kanadě. Jiná je situace v Německu, Itálii a Francii. V těchto třech zemích je většina obyvatel proti tomu, aby se jejich armády zúčastnily války na obranu jiné členské země Aliance.

Největší odpor je v Německu – 58 procent proti. Ve Francii 53 procent. Ve Španělsku je počet zastánců a odpůrců obranné války v zájmu jiného státu Aliance vyrovnaný.

V Německu průzkum také zjistil klesající podporu vůči členství země v NATO vůbec. Nyní je s ním spokojeno jen pětapadesát dotázaných Němců.

"Pro Alianci vyvstává otázka, jak za této situace postupovat dál," uvádí jedna z autorek průzkumu Katie Simmonsová.

V pobaltských republikách – Litvě, Lotyšsku a Estonsku – už dříve existovaly pochybnosti o tom, zda jim Aliance skutečně může pomoci, pokud by se Rusko pokusilo na ně zaútočit.

Ruský prezident Vladimir Putin naposledy v pondělí popřel, že má v úmyslu napadnout jakoukoliv zemi NATO. Prý si to může myslet jen chorý člověk.

Loni se ale nechal slyšet, že když bude chtít, ruští vojáci budou za několik dní v Tallinnu, Rize, Varšavě nebo Bukurešti.

Estonský politický analytik Ahto Lobjakas řekl v lednu v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že Estonsko drží svá očekávání ohledně společné obrany NATO při zemi.

Už na konci roku se v Estonsku začaly formovat dobrovolnické oddíly s cílem bránit hranici při případném útoku. Podobné skupiny se cvičí i v Lotyšsku.

"Kolik času by ruské armádě zabralo dobytí Estonska, Lotyšska a Litvy? Nevím, možná tři hodiny, možná den, možná dva dny. Pro NATO by bylo složité logisticky v tak krátké době něco udělat. Možná by mohlo nasadit prapor o síle sedmi set mužů do osmačtyřiceti hodin.

Ale větší mobilizace by znamenala uplatnit článek číslo 5 (stanoví kolektivní obranu jakéhokoliv členského státu v případě napadení – pozn. red.). To by trvalo týdny.

Nedávno byl v Tallinnu velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges. Otevřeně řekl, že nemůže ručit za to, jak by se postavil americký prezident Obama k možnosti přímé vojenské konfrontace s Ruskem. S jadernou mocností," uvedl Lobjakas.

Obyvatelé členských zemí NATO rovněž převážně odmítají dodávky zbraní Ukrajině. Nejvíce opět Němci, pouhých devatenáct procent dotázaných je pro. Pro vyzbrojení Ukrajinců jsou hlavně Poláci (50 procent) a Američané (46 procent).

Autoři průzkumu obzvláště upozorňují na hlubokou názorovou propast mezi Spojenými státy a Německem.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy