Z místa se v úterý krátce po půl třetí ráno ozvala obrovská detonace. Následovalo dvanáct dalších o něco menších výbuchů. Zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky uvádějí, že obsluha ATACMS (odpalují se z pojízdných nosičů) vystřelila šest střel a ruská protivzdušná obrana sestřelila jen dvě. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že pět.
Ačkoliv původní informace z Washingtonu naznačovaly, že povolení nasadit tuto zbraň se týká jen Kurské oblasti, napadená základna se nachází dál na severozápad v Brjanské oblasti. Bližší pravdě se tedy zdá být tvrzení, že Američané svolili k nasazení střel ATACMS v oblastech, kde se soustředilo přes deset tisíc severokorejských vojáků. Tedy na sever od ukrajinské hranice, nikoliv na východ.
Карачев. 19.11.2024 відео звіт для ГУР момент детонації БК на 67-му Арсеналі ГРАУ🔥 pic.twitter.com/MroNzHCEXc
— Team of Zina Portnova (@Zn_Portnova) November 19, 2024
Ve středu odpoledne pak Ukrajinci odpálili poprvé na cíl v Rusku i britskou raketu Storm Shadow s doletem 250 kilometrů.
Ukrajinský vojenský analytik a armádní důstojník Vladislav Selezněv pro web RBK Ukraine uvedl, že díky nasazení ATACMS se pro Ukrajince mění k lepšímu situace na bojišti v Kurské oblasti.
"Je potřeba totálně zničit všechny sklady a základny, které zásobují ruské jednotky v Kurské oblasti. Snižují se šance na úspěšný ruský protiútok," řekl Selezněv, který nedávno poskytl rozhovor také Aktuálně.cz. "Efektivními raketovými útoky můžeme metodicky likvidovat všechny opěrné body okupační armády," řekl v tomto rozhovoru s tím, že bohužel zatím Ukrajina dostatek raket a munice na takové údery neměla.
Ukrajinská armáda nyní disponuje dvěma verzemi střel ATACMS. Starší M39A1 Block využívá globální polohovací službu (GPS) a Američané tuto zbraň poprvé nasadili ve válce v Iráku v roce 1991 při osvobozování Kuvajtu. Modernější verzi M57 začaly americké zbrojovky vyrábět před dvaceti lety. Ukrajina mohla už dříve nasadit ATACMS proti ruským cílům na okupovaném ukrajinském území. Stalo se tak loni při úderech na letecké základny v Luhansku a pak v Berďansku na pobřeží Azovského moře.
Ukrajinci podnikli nečekaný vpád do Kurské oblasti v srpnu a od té doby tam drží své pozice, i když Rusům se podařilo dobýt zpět několik vesnic. Ruské velení ale soustředilo v oblasti padesát tisíc vojáků, součástí kontingentu je i přes deset tisíc severokorejských vojáků.
Jihokorejská rozvědka oznámila, že někteří vojáci KLDR se už zapojili přímo do bojů. Mnozí ruští váleční blogeři na sociální síti Telegram ovšem zpochybňovali, že Severokorejci do bitev výrazně zasáhnou, kvůli odlišnému výcviku a jazykové bariéře.
S odvoláním na zdroje z ministerstva obrany v Kyjevě napsala ukrajinská média, že ruský vůdce Vladimir Putin nařídil armádě dobýt zpět Kurskou oblast do února, kdy už bude ve funkci amerického prezidenta Donald Trump a začne se jednat o možnosti ukončení války a uzavření mírové dohody. Ukrajinci ale počítají s tím, že jejich přítomnost v Kurské oblasti může být silnou kartou při vyjednávání.
Agentura Reuters oslovila pět ruských politiků a poradců, obeznámených s obsahem debat a rozhovorů mezi Putinem a jeho nejbližším okolím v Kremlu. Pod podmínkou anonymity tyto zdroje uvedly, že ruský diktátor je připravený po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta na dohodu o ukončení války na Ukrajině. Nebude však souhlasit s návratem území, které Rusko na Ukrajině okupuje, a jako podmínku si klade nevpuštění Ukrajiny do NATO.
"Tři z pěti námi oslovených lidí odpověděli, že je možná diskuse o rozsahu území, které si Rusko ponechá. Že nějaké malé korekce jsou možné," napsal Reuters.
