Nový objev: Obří lidoop vyhynul, protože odmítal změnit svůj jídelníček

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
5. 1. 2016 20:40
Největší známý primát Gigantopithecus nepřežil dobu ledovou, protože nedokázal změnit své stravovací návyky. Podle německých vědců nedokázal své 500 kilogramů vážící tělo uživit pouze z kořínků a trávy, jak to dovedli jeho drobnější příbuzní. Na základě analýzy nalezených zubů došli k závěru, že gigantický lidoop mohl žít pouze v pralesích. Po příchodu doby ledové se však podmínky k životu na Zemi radikálně změnily a Gigantopithecus se jim nedokázal přizpůsobit.
Nejbližší současný příbuzný vyhynulého gigantopitheca je pravděpodobně orangutan.
Nejbližší současný příbuzný vyhynulého gigantopitheca je pravděpodobně orangutan. | Foto: Wikipedia Commons

Berlín - Největší lidoop, který kdy chodil po povrchu zemském, vyhynul podle německých zoologů proto, že nedokázal změnit své stravovací návyky.

Gigantopithecus, který obýval tropické oblasti jihovýchodní Asie, vyhynul teprve před 100 000 lety, a stal se tak současníkem předchůdců lidí druhu homo erectus. Vedle nich však připomínal obra. Měřil tři metry a vážit mohl až 500 kilogramů.

Přesto se nedokázal přizpůsobit změně klimatu, která Zemi zasáhla po příchodu doby ledové. Na rozdíl od předků člověka tak po sobě nezanechal v současné fauně žádné potomky. Jeho nejbližší žijící příbuzný je orangutan.

Němečtí vědci z výzkumného ústavu Senckenberg v Tübingenu nyní přišli na to, co tohoto obrovského tvora připomínajícího bájného King Konga dovedlo do záhuby.

Na základě analýzy nalezených zubů a několika částí ze spodních čelistí došli k závěru, že gigantický lidoop mohl žít pouze v pralesích a živil se výhradně jako býložravec. Po příchodu doby ledové se však podmínky k životu na Zemi radikálně změnily a Gigantopithecus se jim nedokázal přizpůsobit.

"Vzhledem k jeho velikosti závisel jeho život na velkém přísunu jídla," vysvětluje Herve Bocherens z výzkumného centra. "Když se v průběhu čtvrtohor stále více zalesněných ploch změnilo v savany, zásoby potravy se ztenčily a byly nedostatečné."

Jenže jiní lidoopi a předci lidí měli velmi podobný chrup a byli schopní přežít. Přizpůsobili se novým podmínkám a začali se živit výhonky, trávou a kořeny. Jejich obří kolega ale své stravování z nějakého důvodu změnit odmítl. Příčinou mohla být právě jeho velikost. "Gigantopithecus asi nebyl tak flexibilní a možná postrádal fyziologickou schopnost odolávat stresu a nedostatku jídla," vysvětluje německá studie.

Kromě jeho velikosti toho o něm vědci ale stále moc nevědí. Chybí totiž větší množství ostatků. Nalezeny byly jen zuby a spodní čelist. Vůbec první zub obřího lidoopa se našel v roce 1935. V Hongkongu byla stolička tehdy prodána coby "dračí zub" pro účely tradiční čínské medicíny.

Dochované ostatky se dnes nejvíce podobají právě orangutanům. Jestli měl Gigantopithecus i stejně zbarvenou srst, chodil po dvou nebo dokázal vzhledem ke své váze lézt po stromech, už není jasné.

 

Právě se děje

Další zprávy