Denver - Americký prezident Barack Obama schválil nasazení dalších 17 tisíc amerických vojáků v Afghánistánu. Jednotky měly původně nahradit vojáky v Iráku, nakonec tam však nezamíří.
Vztahy mezi Washingtonem a Kábulem byly v posledních týdnech napjaté, po nočním telefonátu mezi Obamou a jeho afghánským protějškem však mluvčí prezidenta Hamida Karzáího uvedl, že obě administrativy „otočily list".
Proti Talibanu
„To, že zodpovědně stáhneme naše síly z Iráku, nám dává prostor k navýšení přítomnosti v Afghánistánu," prohlásil Obama, podle nehož je „nutné zhoršující se situaci v Afghánistánu stabilizovat."
Jedná se o první vojenské rozhodnutí nového prezidenta, který je také vrchním velitelem všech amerických jednotek.
V současnosti mají USA v Afghánistánu podle Reuters už 38 tisíc vojáků, více než polovinu v rámci sil NATO. Dalších 40 států má v zemi dalších 30 tisíc vojáků.
Nové síly se skládají z 8000 příslušníků námořní pěchoty, 4000 příslušníků armády a pětitisícového kontingentu podpůrných jednotek. Přesunou se na jih země, kde je povstalecké hnutí Taliban nejsilnější.
Obama zde hodlá uplatnit úspěšnou taktiku generálů Raye Odierna a Davida Petraeuse z Iráku, tedy zvýšit počet jednotek a získat si „srdce a mysli" místních obyvatel.
Civilní oběti
To však bude pravděpodobně velmi obtížné. Podle nově uveřejněných čísel OSN mohou jednotky NATO za 39 procent mrtvých civilistů v minulém roce (Taliban za 55 procent), čtvrtina Afghánců útoky na koaliční jednotky podporuje.
Kvůli civilním obětem - způsobeným zejména bombardováním - také na adresu USA a NATO často zaznívá kritika ze strany afghánských představitelů, prezidenta Karzáhího nevyjímaje.
Americkým Kongresem financovaný think-tank USIP navíc v těchto dnech vydal zprávu, podle které není zřejmě možné povstalce v Afghánistánu porazit.
Společně s posílením vlastní vojenské přítomnosti chtějí Spojené státy přinutit k větším závazkům i své spojence. Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga si zejména přejí, aby země NATO vyškolily afghánské policisty.
