Washington - Baracku Obamovi se v poslední době nedaří. Jeho podpora mezi Američany klesá (průzkum Zogby International mu dával na konci srpna podporu 42 procent, Gallup 51 procent) a Američané jsou rozhádaní kvůli jeho plánu na reformu zdravotnictví.
"Není zde liberální Amerika a konzervativní Amerika, jsou zde Spojené státy americké," to bylo Obamovo heslo, které opakoval minulý rok na každém volebním mítinku, když sliboval přinést konec stranických půtek a nadstranický přístup k problémům.
A nový americký prezident usiloval o nadstranickost i po volbách. I když mu vedle křesla v Bílém domě přinesly také neprůstřelnou většinu v obou komorách Kongresu, takže už o hlasy republikánů bojovat nemusel. Přesto si chtěl uchovat svou image prezidenta-sjednotitele a toužil a touží po nich i nadále.
Dosáhnout spojenectví stran a sjednotit Ameriku se mu však zatím nepodařilo.
Rozhádané, nebo spojené?
Jedni se domnívají, že je to kvůli zatvrzelosti republikánů, kteří nejsou schopni opustit konfrontační politiku. Druzí usuzují, že Obama a demokraté sice o nadstranickosti mluví veřejně, ve skutečnosti však pro to - až na jmenování některých republikánů coby členů administrativy - mnoho neučinili.
Zdravotnická reforma, klimatické změny, stimulační ekonomický balíček - ve všech těchto důležitých bodech republikáni Obamovy návrhy odmítli. A o své reformě zdravotnictví není prezident schopen přesvědčit ani samotné Američany. Podle posledního průzkumu Gallupova institutu jeho návrh podporuje 37 procent z nich, zatímco 39 procent je proti.
Doposud marnou snahou usmířit si konzervativce si navíc znepřátelil své už dříve poněkud vlažné stoupence z krajní levice. A podle konzervativní televize FoxNews má Obama poslední šanci k zažehnutí plamene nadstranickosti právě dnes, kdy promluví o zdravotnické reformě ke Kongresu, který se sejde poprvé po letních prázdninách.
Superman a Batman
"Před devíti měsíci se Obama objevoval na tričkách a plakátech v obleku Supermana. Dnes vypadá jako běžný politik, který má problémy získat podporu u kohokoliv," tvrdí analytik a zpracovatel průzkumů John Zogby.
"Ve Spojených státech se na prezidenta díváme, jako se díváme na Batmana. Je nám jedno, jak komplikované osobnosti mohou být klaďáci nebo záporáci, pokud po nich prezident jde," řekla Aktuálně.cz ředitelka Institutu pro Internet, demokracii a politiku Julie Barko Germanyová.
Polehčující okolností je však pro Obamu podle Zogbyho to, že se "nikdo od dob Franklina Delano Roosevelta nepotýkal s tak velkými problémy ekonomického a diplomatického rázu".
Oba se mohli opřít o většinu v Kongresu, na rozdíl od prezidenta z dob velké krize a druhé světové války se však Obama nechce uchylovat ke konfrontačnímu tónu a očerňovat Lincolnovu stranu coby kliku pracující ve prospěch velkého kapitálu a žraloků z Wall Streetu.
Nepotřebuje nás, stěžují si republikáni
Podle republikánů je však vinu za současnou politickou krizi možné přičíst jednoznačně prezidentovi.
"Prezident (ve věci proklamované nadstranickosti) zcela selhal... kvůli demokratickým většinám v obou komorách s republikány nespolupracoval," myslí si viceprezident Republikánské právnické asociace na Regentské univgerzitě ve Virginia Beach Charles Slemp.
"Amerika zůstává polarizována mezi dvěma extrémními pozicemi v hořké kulturní válce, politická korupce je stále tématem prvních stránek novin a lobbisté jsou stejně mocní jako dříve."
Podle Slempa se demokraté snaží příliš rychle přijít se zásadními společenskými změnami, ale kvůli většinám ve Sněmovně reprezentantů a Senátu se neohlížejí na to, co si myslí zástupci konzervativní části společnosti.
Obama skutečně s reformou zdravotnictví velmi spěchá a chce ji prosadit ještě letos. Demokraté a republikáni se však nedokážou dohodnout ani na tom, jak současný stav amerického zdravotnictví definovat. Zatímco prezident o něm hovoří jako o systému v krizi, republikáni v něm stále vidí ten "nejlepší systém na světě", jehož problémem je pouze vysoká cena.
Republikánům vadil i superrychle schválený stimulační balíček (ve 435členné Sněmovně pro něj hlasovali jen tři zástupci jejich strany), kdy se na jaře během pouhých osmnácti dnů rozhodlo o 787 miliardách dolarů, nejvyšší finanční injekci historie USA.
Na tango jsou třeba dva
Podle demokratického superdelegáta Brenta O´Learyho se však Obama o nadstranickost pokusil a republikáni ho odmítli.
"Obama se svým cílem nadstranickosti zatím neuspěl, ale je ještě brzy. Jak už je z tohoto termínu jasné (bipartisanship, doslova dvoustranickost, překládáme jako nadstranickost - pozn. red.), potřebujete, aby na tom pracovaly obě strany," řekl Aktuálně.cz. "Obamova administrativa vyšla republikánům vstříc a teď je na nich, aby to přijali."
O´Leary se však domnívá, že je zde také "filozofický problém". "Demokraté si kompromisů váží, zatímco republikáni v nich vidí znak slabosti," dodává.
"Je to jako staré americké přísloví, které říká, že k tangu je třeba dvou lidí," říká také profesorka politických věd na univerzitě v Norfolku a zakladatelka Konzorcia pro strategické a globální studie Carol Pretlowová.
"Úspěch nadstranickosti nespočívá pouze na snaze prezidenta, ale také na vedoucích činitelích obou stran, kteří musí dojít ke konsenzu ohledně otázek jako zdravotnictví bez toho, aby se uchylovali k osobním útokům či hanlivým přezdívkám pro názory druhé strany."
Nadstranickost funguje
Přes rozdílné názory na to, kdo je za současné hádky na washingtonské scéně zodpovědný, se demokraté i republikáni shodnou, že nadstranickost by politice rozhodně prospěla.
"Nadstranickosti je možné dosáhnout," řekl Aktuálně.cz Charles Dunn, děkan katedry řízení státu na Regentské univerzitě, baště konzervativního myšlení. "Prezident Truman získal po druhé světové válce podporu vedoucích republikánů - jako Arthura Vandenberga z Michiganu - pro založení NATO, Marshallův plán a Trumanovu doktrínu."
Podobně dle Dunna u demokratů uspěl republikán Ronald Reagan se svým plánem na snižování daní.
