Washington - Americký prezident Barack Obama učinil velký krok k prosazení reformy zdravotnictví ve Spojených státech. Senátní finanční výbor schválil v úterý návrh zákona, podle nějž by měla reforma stát v průběhu 10 let 829 miliard dolarů.
Navíc prošel poměrně hladce, 14 členů výboru bylo pro a devět proti. Ano návrhu řekl i jeden zástupce republikánů.
Tolik peněz se zdá řadě Američanů mnoho. Obama namítá, že reformní plán naopak finance ušetří. Má totiž vystupňovat konkurenci mezi pojišťovnami a snížit tak jejich služby. Má rovněž zajistit univerzální pojištění pro všechny a zmenšit náklady na péči pro Američany, jejichž zdravotní stav se kvůli absenci pojištění a nechození k doktorovi zhoršuje.
„K tomu, abychom schválili reformu zdravotnictví, jsme blíže, než kdy dříve, ale ještě jsme svého cíle nedosáhli," komentoval hlasování senátního finančního výboru Obama. „Ještě nepřišel čas, abychom si gratulovali. Je čas na to, abychom pracovali ještě usilovněji a dotáhli to do konce."
Boj o reformu nekončí
Před hlasováním celého Senátu totiž musí finanční výbor zkombinovat zmíněný návrh zákona s návrhem zdravotnického výboru, který ten svůj schválil už v červenci. Další změny mohou přijít z druhé komory, Sněmovny reprezentantů.
Tuhý boj se však čeká především v Senátu. Demokraté sice mají „neprůstřelnou" většinu šedesáti hlasů, která nedovoluje republikánům procedurálně obstruovat hlasování, a tak mu v důsledku zabránit (takzvaný fillibuster).
Demokraté se však přitom spoléhají i na podporu dvou středových nezávislých senátorů. Demokratický senátor za Nebrasku Ben Nelson dal už navíc najevo, že návrh nepodpoří, pokud se pro něj nepodaří získat i nějakého republikána.
V tom už slaví Obama a demokraté první úspěch, protože mainská senátorka Olympia Snoweová se stala ve finančním výboru prvním republikánem, jenž letos některý z návrhů týkajících se zdravotnictví podpořil. Stále to však neznamená, že odsouhlasí i finální návrh zákona.
Spor o státní pojišťovnu
„Je zde ještě mnoho mil, které musíme v tomto legislativním dobrodružství ujít," prohlásila Snoweová."Můj hlas dnes je můj hlas dnes. Neříká to nic o tom, jak budu hlasovat zítra."
Odpůrci Obamovy reformy se totiž obávají, že se nakonec návrh posune více doleva. Znění projednávané finančním výborem Senátu například nezahrnuje jeden ze základních bodů prosazovaných prezidentem - vytvoření federální (tedy v našem žargonu státní) pojišťovny, ke které by se mohli uchýlit Američané v oblastech ovládaných soukromými monopoly.
Možnost zřízení veřejné pojišťovny je nepřípustná i pro některé demokratické zákonodárce, zejména ty z tradičně republikánských států, kteří se bojí o svá křesla. Podle agentury Bloomberg jde například o senátorku Blanche Lincolnovou z Arkansasu a senátora Kenta Conrada ze Severní Dakoty.
|
Blogy Hany Brixi ze Světové banky na Aktuálně.cz: Politický boj o zdravotnictví - v Americe Politický boj o zdravotnictví - u nás |
Nejdál za sto let
Všechny dosavadní návrhy však uvalují přísnější pravidla pro fungování pojišťoven, vylepšují pozice lidí, kteří nemohou získat pojištění od svých zaměstnavatelů, a požadují všeobecné pojištění pro všechny.
„Hlasování finančního panelu je milníkem snahy o reformu našeho zdravotního systému. Od té doby, co zřízení všeobecného pojištění během své kampaně v roce 1912 navrhl Theodore Roosevelt, se nikdy žádný návrh nedostal tak daleko," napsal list The Washington Post.
O reformu zdravotnického systému se pokoušel na počátku devadesátých let také Bill Clinton, jeho plán však s povinným všeobecným pojištěním nepočítal.
Podle Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) by návrh senátního finančního výboru zajistil pojištění pro 94 procent Američanů. V současné době je podle odhadů bez pojištění 46 až 48 milionů obyvatel Spojených států.
