Washington - Americký prezident Barack Obama potřebuje ještě během června rozhodnout, kdy přesně začne stahování amerických jednotek z Afghánistánu. A také jak velký kontingent zemi do konce roku opustí.
Je tomu rok a půl, co to Američanům slíbil. V pondělí se proto sešel se svými poradci, aby si vyslechl jejich doporučení.
Tlak na ukončení války v Afghánistánu v USA trvale roste. Daňové poplatníky každoročně přijde na 110 miliard dolarů.
Washington navíc měsíčně poskytuje Kábulu rozvojovou pomoc ve výši zhruba 320 milionů dolarů, které stále větší počet demokratů i republikánů považuje za vyhozené peníze.
Podle posledních průzkumů listu The Washington Post a stanice ABC si tři ze čtyř Američanů myslí, že Obama by měl do konce roku stáhnout zpod Hindúkuše značný kontingent jednotek.
A poslední američtí vojáci by měli z Afghánistánu odejít v roce 2014.
Zbytečná válka
Většina Američanů navíc zastává názor, že válku, která trvá už desátý rok, nemá cenu vést. Nic na tom nezměnila ani likvidace šéfa Al-Káidy Usámy bin Ládina.
Navíc od dubna, kdy radikální hnutí Tálibán zahájilo jarní bojovou sezónu, padlo v Afghánistánu 76 amerických vojáků. Loni jich za stejné období povstalci zabili jen 54.
Tlak na ukončení nejdražšího protiteroristického tažení v historii roste i v Kongresu.
Obama dosud při prosazování své vojenské strategie v Afghánistánu a Iráku poněkud nelogicky spoléhal především na republikánské kongresmany. Jejich jednoznačná podpora je už však také minulostí.
Před čtrnácti dny ve Sněmovně jen těsně neprošla rezoluce požadující urychlení stažení Američanů z Afghánistánu. Hlasovalo pro ni ale třikrát více republikánů, než před rokem.
Kolik do konce roku?
Podle senátora Carla Levina, demokrata a předsedy senátního branného výboru, by měl prezident do konce roku stáhnout ze stotisícového amerického kontingentu v Afghánistánu nejméně 15 tisíc mužů.
Ministr obrany Robert Gates a předseda sboru náčelníků štábů Mike Mullen, oba veteráni války proti terorismu, kteří brzy skončí ve svých funkcích, však varují před uspěchaným odchodem.
Obama se vyjádřil v tom smyslu, že "zabitím bin Ládina jsme dosáhli mnohého z toho, co jsme si vytýčili před deseti lety", což naznačuje, že by toho chtěl využít k co nejrychlejšímu odchodu z Afghánistánu.
Podle Gatese však skutečný dopad bin Ládinovy smrti na situaci v zemi bude jasný až koncem roku.
Tento týden na své poslední služební cestě do Afghánistánu prohlásil, že USA by měly celý rok vyvíjet maximální tlak na Tálibán, aby ho donutily zasednout k jednacímu stolu.
Gates připomíná, že USA v 90. letech odešly z Afghánistánu, což byl "tragický omyl", který se plně projevil 11. září 2001. Stejného názoru je admirál Mullen. "Přinejmenším několik příštích měsíců bychom neměli ubírat plyn," říká.
Toto stanovisko podporuje republikánský senátor John McCain, rovněž člen senátního branného výboru.
Ten doufá, že Obama nestáhne v červenci více než 3000 mužů. Vojenští experti předpokládají, že prezident by mohl zvolit určitý kompromis a odvelet v červenci domů zhruba 5000 vojáků.
Další stahování by se odvíjelo od situace na bitevním poli.
