Usámova smrt zřejmě uspíší odchod z Afghánistánu

Radim Klekner Radim Klekner
4. 5. 2011 8:40
Pod Hindúkušem slouží v rámci mise Trvalá svoboda na 150 tisíc vojáků.
Zahraniční mise v Afghánistánu se nyní účastní na 150 tisíc vojáků.
Zahraniční mise v Afghánistánu se nyní účastní na 150 tisíc vojáků. | Foto: Reuters

Washington, Berlín - Po teroristických útocích z 11. září 2001 honily Usámu bin Ládina v afghánských horách stovky příslušníků amerických speciálních jednotek.

Mezinárodní kontingent v Afghánistánu, bojující s členy fundamentalistického hnutí Tálibán, se v posledních letech rozrostl na 150 tisíc mužů. Vůdce Al-Káidy ale dopadlo a zabilo - což byl původně vyhlášený cíl celé afghánské mise - jen málo početné komando námořní pěchoty.

Naskýtá se tak otázka: Jaký smysl má udržovat pod Hindúkušem i nadále vojenský sbor, který daňové poplatníky jen v USA každoročně přijde na více než sto miliard dolarů?

O odchodu z Afghánistánu uvažuje řada zemí. Francie, Británie, Itálie či Kanada a ostatně i Spojené státy už oznámily, že letos začnou se stahováním svých jednotek. Usámova smrt by ale mohla tento proces podstatně urychlit.

"Zabití bin Ládina by mělo znamenat tečku za nasazením NATO v Afghánistánu," řekl v rozhovoru pro deník Neue Osnabrücker Zeitung bezpečnostní expert německých Zelených Hans-Christian Ströbele. "Účel vojenské intervence, tedy dopadnout ty, kteří jsou odpovědní za teroristické útoky z 11. září, tím byl splněn."

Veřejnost trvá na odchodu

Z Iráku chce prezident Barack Obama odvolat všechny americké vojáky do konce tohoto roku. Odsun z Afghánistánu má začít letos a trvat nejméně do roku 2014.

Toto datum pokládá za přijatelné také německý sociálně-demokratický ministr zahraničí v předchozí vládě kancléřky Angely Merkelové, Frank-Walter Steinmeier. 

"Poté, co teroristická organizace Al-Káida přišla o svého vůdce, je plán na ukončení mise mnohem realističtější," tvrdí.

Většina Němců, stejně jako veřejnost v řadě dalších zemí účastnících se afghánské mise, by své vojáky ale viděla nejraději doma již zítra. 

Od října 2001, kdy začal hon na Usámu bin Ládina, zahynuly v Afghánistánu téměř dva a půl tisíce příslušníků zahraničních jednotek, z toho 1465 Američanů.

Demokracie na hony vzdálená

Byla to právě přítomnost amerických vojáků a jejich spojenců, která v Afghánistánu podněcovala neustále nové a nové útoky fundamentalistického hnutí Tálibán.

Otázkou zůstává, kdy bude nová afghánská armáda schopna převzít veškerou odpovědnost za bezpečnostní situaci v zemi.

Její početní síla se už vyrovná početní síle zahraničního kontingentu, bez pomoci NATO se ale Afghánci ještě dlouho neobejdou.

A hlavně: Afghánistán je i téměř deset let, které uplynuly od svržení Tálibánu, na hony vzdálen demokratickým poměrům. To byl druhý cíl, který si kdysi vytyčil Washington.

Právě to je hlavní důvod, proč s odchodem ze země zatím váhá německá vláda, britský premiér David Cameron či generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. 

Česká vláda se zatím k případnému odsunu z Afghánistánu jasně nevyjádřila. Udělá to, až bude zřejmé, že to s odchodem ze země myslí stoprocentně také Washington.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Na dálnici D5 za Prahou ve směru na Plzeň je nehoda, jezdí se jedním pruhem

Dálnici D5 za Prahou ve směru na Plzeň uzavřela v pondělí časně ráno téměř na dvě hodiny nehoda osobního vozidla a dodávky. Řidič osobního vozidla utrpěl těžká zranění, záchranáři ho převezli do nemocnice. Provoz jedním jízdním pruhem byl obnoven po šesté hodině ranní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy