Washington - Americký prezident Barack Obama zavelel k boji s globálními klimatickými změnami, když dnes představil dosud nejpřísnější opatření v boji s klimatickými změnami. Do roku 2030 má v USA dojít k poklesu emisí oxidu uhličitého (CO2) o 32 procent.

Svůj plán Obama nazval "nejdůležitějším krokem", který kdy Spojené státy přijaly v boji se změnami klimatu. Jak americký prezident dodal, nezná větší hrozbu "pro naši budoucnost a budoucí generace", než jsou právě klimatické změny.

Ve svém projevu americký vůdce zmínil některé dopady globálního oteplování, jako jsou například mnohem větší sucha či silnější bouře. Jak poznamenal, rok 2014 byl dosud nejteplejší v historii.

"Jsme první generace, která přímo cítí dopady klimatických změn a poslední, která s tím může něco udělat," prohlásil Obama a několikrát si vyslechl bouřlivý potlesk. "Jestliže se nezachováme správně, už to nepůjde vrátit zpátky. Jestliže chceme chránit naši ekonomiku, bezpečnost, zdraví našich dětí, můžeme udělat víc," dodal.

Ačkoliv se Spojené státy dosud odmítaly připojit k závazkům stanoveným na mezinárodních klimatických konferencích, teď jejich političtí lídři otáčejí.

USA se začínají stavět po bok evropských států, které podobná opatření zavedly už dříve.

Bez stanovení limitů pro vytváření skleníkových plynů podle Obamy hrozí Spojeným státům i celému světu častější projevy extrémního počasí nebo šíření zdravotních problémů, jakým je například astma.

Související

Málo se bojíme klimatických změn, varují vědci

Opatření americké vlády bude klást důraz i na budování nových, obnovitelných zdrojů energie. Administrativa bude podporovat výstavbu větrných a solárních elektráren. Obama se tedy na sklonku prezidentství chystá dodržet jednu ze svých předvolebních priorit – boj s klimatickými změnami.

Clintonová plán podporuje. Republikáni: Je to katastrofa

Ještě než šéf Bílého domu stačil plán na boj se škodlivými emisemi vyhlásit, už jej zavalila vlna kritiky. Průmyslníci a kritici opatření varovali, že vládou stanovená omezení napadnou u soudu. Soudní pře by mohly způsobit odklad platnosti Obamova plánu.

Prezidenta kritizují i političtí oponenti z řad republikánů. Jejich lídr v senátu Mitch McConnel vyzval dopisem všech padesát guvernérů amerických států, aby se omezením nepodrobili.

Konečná verze plánu právě pro jednotlivé státy počítá s určitým zmírněním. Ty se k němu budou muset připojit nejpozději do roku 2022, tedy o dva roky později, než stanovovala původní verze. O rok více - až do 2018 - dostanou také na to, aby zveřejnily strategii, jak chtějí zmíněného cíle dosáhnout, uvedla ČTK.

Kritikové podle americké stanice CNN upozorňují také na to, že chystaná regulace zvýší cenu elektřiny.

Související

Krutá realita změn klimatu: Aljašku spalují lesní požáry

A toto téma hned zvedli prezidentští kandidáti, kteří se o Obamovo křeslo utkají už příští rok.

"Pokud jste svobodná matka v Tampě na Floridě a váš účet za elektřinu se zvedne o třicet dolarů měsíčně, je to katastrofální," kritizoval Obamův plán Marco Rubio, senátor za Floridu a možný republikánský kandidát na prezidenta.

Ke kritice se přidal i favorit republikánských primárek Jeb Bush. Demokratka Hillary Clintonová, další z možných Obamových nástupců v úřadu, řekla, že plán - pokud ji Američané zvolí - bude podporovat.

Že Obamovo opatření zvedne cenu elektřiny, potvrdily i americké úřady. Spočítaly, že navrhované limity budou každý rok stát přes osm miliard dolarů (bezmála 200 miliard korun) a zvednou cenu elektrické energie o zhruba pět procent.

Na výrobě elektrické energie ve Spojených státech se nejvíce - z 37 procent - podílejí uhelné elektrárny. Jaderné elektrárny v USA vyrobí devatenáct procent z celkového množství elektřiny.

V roce 2012 podle amerického energetického informačního úřadu tvořil podíl obnovitelných zdrojů jen pět procent. Například v Německu – jedné ze zemí, která zelenou energii podporuje nejvíce – pocházelo z obnovitelných zdrojů téměř 26 procent elektřiny.