Panama - V Panamě se píše historie. Po více než půlstoletí se v sobotu v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli sešli k jednání nejvyšší představitelé Spojených států a Kuby.
Americký prezident Barack Obama a kubánská hlava státu Raúl Castro spolu jednali přes hodinu a probrali řadu témat včetně lidských práv, na vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus však nedošlo. Washington i Havana schůzku označují za velký krok ke znovunavázání diplomatických styků přerušených po kubánské revoluci z roku 1959.
Obama na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že panamská schůzka by mohla být bodem obratu ve vztazích obou zemí a označil ji za "otevřenou a plodnou". Zároveň však řekl, že mezi oběma státníky byly podstatné rozdíly v pohledu na zásadní společenské otázky. Castrovi prý dal najevo, že USA budou nadále usilovat o respektování lidských práv a svobody projevu v ostrovní zemi.
"Zjevně budou přetrvávat hluboké a podstatné rozdíly mezi vládami našich zemí," pronesl podle agentury Reuters Obama během schůzky.
Už v pátek si na ostře sledovaném celoamerickém summitu prezident Spojených států Barack Obama a jeho kubánský protějšek Raúl Castro potřásli rukou.
Castro následně Obamu nazval "čestným člověkem". A vyzval k vyřešení problému amerického embarga vůči Kubě.
Ledy se lámou
Americký prezident v Panamě zdůraznil, že nemá zájem vést bitvy, které začaly dávno před tím, než se narodil. Mezi oběma zeměmi podle něj zůstanou značné rozdíly, opětovné navázání diplomatických styků prý ale umožní "lépe se poznat".
Následoval rozhovor obou prezidentů, před nímž Obama avizoval, že chce "obrátit list".
Castro americkému prezidentovi na oplátku řekl, že je připraven diskutovat i o citlivých otázkách včetně lidských práv a svobody tisku.
Krom už zmíněné normalizace diplomatických vztahů mají Kuba a USA řešit i to, jak posílit obchod. Země spolu přitom "nemluvily" přes 50 let.
Kuba je na summitu poprvé
Podle očekávání americké ministerstvo zahraničí Obamovi těsně před začátkem summitu doporučilo, aby Kubu vyškrtl ze seznamu zemí, které podporují terorismus. Na něm byla Havana od roku 1982, a to kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a také kolumbijských guerilly z hnutí FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie).
Očekává se, že americký prezident by mohl slavnostně oznámit vyškrtnutí Havany z tohoto seznamu již dnes, uvádí americká televize CNN.
Otevření ambasád ale může ještě zablokovat Kongres USA. Ten na to má lhůtu 45 dnů.
Diplomatické rozhovory mezi USA a Kubou začaly už před summitem. V Panamě u jednacího stolu zasedli ministři zahraničí John Kerry a jeho kubánský protějšek Bruno Rodríguez. Šlo o první setkání zástupců obou zemí na tak vysoké úrovni za více než půlstoletí.
Novinářská cena 2014
Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
Je to navíc vůbec poprvé, co se Havana celoamerického summitu účastní. Dříve její účast totiž Washington blokoval, s čímž dlouhodobě nesouhlasily další latinskoamerické státy. "Je to důležitý krok k zlepšení dialogu mezi Severní a Jižní Amerikou, mezi USA a Latinskou Amerikou," uvedl k oteplení v kubánsko-amerických vztazích kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
Firmy čekají na příležitosti
Kuba a USA vedly tajné rozhovory už od léta 2013.
Loni v prosinci Obama a Castro oznámili oteplení ve vzájemných vztazích. Krátce poté Obama uvolnil obchod a také některé restrikce na cestování.
Američané mají na Kubu povoleno vycestovat ze dvanácti důvodů. Mezi ně se řadí třeba rodinná návštěva, výzkum nebo vzdělávací činnost.
Americké firmy pak mohou nově vyvážet počítače, mobily a internetové technologie. Možné jsou drobné investice, padl také zákaz dovozu kubánských doutníků.
Běžný turismus prozatím americké obchodní embargo zakazuje.
Sbližování mezi Havanou a Washingtonem bedlivě sledují také firmy. Díky uvolnění některých restrikcí na obchod již na Kubu vstoupil například zprostředkovatel ubytování v soukromí Airbnb, streamovací služba Netflix či telekomunikační podnik IDT Domestic Telecom.
Svůj zájem o Kubu již vyjádřily například letecké společnosti Delta Air Lines či United Airlines, které v případě pádu embarga počítají s velkým zájmem turistů o "ostrov svobody".
"Vždy jsme byli zastánci volného obchodu a ukončení obchodního embarga. Až embargo skončí, tak se budeme na Kubě určitě porozhlížet po příležitosti. Avšak naše firma není závislá na 11 milionech lidí," uvedl Marcel Smits, výkonný ředitel potravinářské a zemědělské společnosti Cargill.
Venezuela přitahuje pozornost
Historické oteplení mezi Havanou a Washingtonem nicméně může narušit napětí mezi USA a Venezuelou. Na začátku března USA označily Venezuelu za hrozbu pro národní bezpečnost USA a kvůli potlačování opozice vyhlásily sankce proti sedmi vysoce postaveným činitelům Venezuely.
S tím ale nesouhlasí prezident Venezuely Nicolás Maduro. Vyhlásil protestní petici, kterou podle jeho slov podepsalo přes deset milionů Venezuelců. Tu chce předat Obamovi.
