Brusel - Evropská komise přichystala změnu dohody o Schengenském prostoru, která umožní v případě přílivu uprchlíků dočasně obnovit hraniční kontroly uvnitř zóny volného pohybu.
Reagovala tak na problémy Itálie a Francie, které se v poslední době staly cílem tisíců imigrantů z neklidné severní Afriky.
V současné době mohou členské státy Schengenského prostoru obnovit kontroly na hranicích pouze v případě vážného ohrožení a jen na 30 dní. Definice vážného ohrožení už ale v dohodě o prostoru volného pohybu chybí.
To by se teď mělo změnit. Kontroly by mělo být možné obnovit i v případě náporu uprchlíků, ale jen při splnění jasně definovaných podmínek. Zavedení kontrol by navíc musela schválit Evropská komise.
"Kdo teď spravuje Schengen? Jsou to samotné členské státy. My ale potřebujeme, aby to byl Frontex (Agentura pro společnou ochranu vnějších hranic), Evropská komise a možná také nezávislí odborníci," cituje server EU Observer eurokomisařku pro vnitřní záležitosti Cecilii Malströmovou.
Bez souhlasu celé Unie by tak žádná země kontroly obnovit nemohla.
Bude o kontrolách rozhodovat EK? Rozhodně ano
Nynější situaci Malströmová přirovnala k době před finanční krizí, kdy se jednotlivé členské státy rovněž nechtěly vzdát kompetencí, vztahujících se k jednotné evropské měně, což bránilo jejich účinné kooperaci.
"Ptáte se, zda bude o hraničních kontrolách rozhodovat komise? Odpovídám rozhodně ano," uvedla eurokomisařka na středeční tiskové konferenci.
Reakce Evropské komise na žádost Itálie a Francie o větší individualizaci pravidel tak jde přesně opačným směrem. Mezinárodní dohoda o volném pohybu, kterou podepsalo pětadvacet zemí (včetně nečlenů Unie), se má dostat pod správu Bruselu a tím pádem sjednotit.
Kdo nesouhlasí, je populista
Přestože návrh změn pravidel Schengenu přichází v reakci na současné problémy Itálie a Francie - jejich potíže nevyřeší.
Podle eurokomisařky pro vnitřní záležitosti bude totiž možné kontroly obnovit jen v naprosto výjimečných případech, za což se současná situace, kdy na italský ostrov Lampedusa postupně připlulo 25 tisíc uprchlíků nedá pokládat. "Itálie, domov 60 milionů lidí, není pod extrémním migračním tlakem," vysvětlila Malströmová.
Hlasy ozývající se z jihu Evropy Malströmová označila za populismus. Jakékoliv vracení kompetencí členským státům je podle ní cestou zpět a bořením evropské integrace.
"Od počátku své politické kariéry jsem byla proti populistickým řešením, založeným na včerejších událostech. Je třeba hledat dlouhodobá řešení, založená na evropských hodnotách a komunitních metodách," cituje eurokomisařku EU observer.
Některé členské státy jsou nicméně proti a s tím, aby o jejich hranicích rozhodoval Brusel, nesouhlasí. Podle Malströmové jde jen o to doladit technické detaily návrhu, s principem totiž všechny země souhlasily. Jasněji by mělo být po schůzce ministrů zahraničí, která se uskuteční 12. května, a summitu EU, jenž proběhne příští měsíc.
Proč už nepotřebujeme pasy
Tzv. Schengenský prostor vznikl v roce 1985 na základě uzavření smlouvy o volném pohybu osob v lucemburském městě Schengen.
Prováděcí úmluva o vzniku prostoru byla podepsána ve stejném městě v roce 1990.
Hranice byly ale plně otevřeny až za dalších pět let. Přibližně 400 milionů obyvatel 25 zemí, které se k Schengenu připojily, tak mohou kdekoliv překročit hranice, aniž by musely projít kontrolou.
Česká republika vstoupila do Schengenského prostoru 21. prosince 2007.
