Průběžné výsledky naznačovaly, že druhé místo obsadí proevropský sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu, nicméně pozice se změnily po sečtení hlasů odevzdaných v zahraničí, které do rozhodujícího kola hlasování vynesly Lasconiovou.
Po sečtení 99,99 procenta hlasů Georgeska podpořilo 22,9 procenta voličů a Lasconiovou 19,16 procenta.
Agentura Reuters výsledek Georgeska označila za "šokující" a znamená podle ní ohrožení pozice Rumunska jako neochvějného spojence sousední Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské invazi.
Předvolební průzkumy proruskému politikovi Georgeskovi přisuzovaly méně než desetiprocentní podporu.
Dvaašedesátiletý Georgescu svoje vítězství označil za "volbu pro mír", uvádí Rádio Svobodná Evropa. Stejně se vyjadřuje maďarský premiér Viktor Orbán nebo někteří vládnoucí politici na Slovensku.
Rumunsko hledá nástupce současného prezidenta Klause Iohannise, který po dvou zvoleních nemůže znovu kandidovat. O nejvyšší funkci se ucházelo 13 kandidátů.
Vzhledem k tomu, že Rumunsko je poloprezidentská republika, role a pravomoci hlavy státu nejsou jen čistě reprezentativní. Šéf státu má podle ústavy silné pravomoci v záležitostech zahraniční politiky, národní bezpečnosti a také při jmenování soudců, upozorňují agentury.
Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb se v Rumunsku 1. prosince uskuteční parlamentní volby, které rozhodnou o nové vládě.
