"Už jsem lezl rodičům na nervy s mými rytíři, pevnostmi a brněním," říká nyní sedmdesátiletý Plotnikov, kterému vydržel jeho životní cíl až do současnosti.
Snu o hradu se nepustil, ani když se mu posmívaly děti ve škole. Naopak, v sedmi letech si nakreslil plánek stavby, který ještě teď nosí u sebe. Plotnikovův příběh zveřejnil mezi jinými tchajwanský deník Taipei Times.
Když Plotnikov vyrostl, začal přemýšlet nad penězi. "Moji rodiče odmítli stavbu financovat, a tak jsem se rozhodl, že vyloupím spořitelnu," vzpomíná Plotnikov. "13. srpna 1963 jsem vešel s upilovanou brokovnicí do banky v Almaty a namířil jsem na pokladní. Dala mi pět rublů. To bylo všechno, co měla, protože banka právě otevřela."
The Kazakh Pensioner Building A Medieval Castle https://t.co/rXZcNRYvkS pic.twitter.com/ohmyaljWn8
— Евстефеев Степан (@FreezingVoices) September 21, 2018
Policisté ho následně zatkli, a protože Plotnikov trval na tom, že si chtěl za ukradené peníze postavit hrad, zavřeli do na dva roky do psychiatrické léčebny. "Byly to hrozné časy. Dodnes nevím, z čeho mě vyléčili. Možná jsem skutečně nemocný," vzpomíná stavitel.
Podle on-line magazínu zaměřeného na fotografie Bird in Flight existuje ale i jiná verze příběhu. Údajně měl při opilecké rvačce vážně zranit jiného muže. Dostal čtyři roky ve vězení, nakonec v něm ale strávil jen jeden rok a zbytek si odseděl v psychiatrické léčebně. Tuto verzi potvrdili i jeho sousedé. Není tak zcela jasné, v čem Plotnikov mluví pravdu a kdy si realitu "přibarvuje".
Kazašský "rytíř" si není jistý ani tím, odkud jeho posedlost hrady a středověkem pochází. Zajímal se o ně, co si pamatuje.
S budováním hradu začal v roce 1983, kdy ve všední dny pracoval na stavbách a o víkendech na své pevnosti. Když na konci devadesátých let minulého století odešel do důchodu, začal se stavbě hradu věnovat na plný úvazek. Jedinou výjimku tvoří zimní období, které tráví ve svém bytě v největším městě v Kazachstánu Almaty.
Jeho penze mu tak akorát pokryje nájem, proto si musí přivydělávat vykopáváním brambor. Kromě peněz a jídla tak získává i cement potřebný ke stavbě. S tou mu v posledních letech pomáhají dobrovolníci, kteří mu také zajišťují ochranu. Nedávno totiž Plotnikova u hradu někdo přepadl a od té doby se bojí chodit na místo sám.
I přes dlouhá léta, po která se snaží hrad postavit, je zatím teprve v polovině. Přesto svůj sen nevzdává. "Pevnost budu stavět, dokud nezemřu, stejně jako Lenin a Stalin budovali komunismus," říká Plotnikov.
"Říká se, že muž by měl dosáhnout tří věcí, než zemře: postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Nemám děti, ale nechávám za sebou pevnost. Možná si tak někdo bude Ivana pamatovat," uzavírá.
