Nedaleko břehů Evropy je novodobé tržiště s otroky. V Libyi se draží migranti na aukcích

Martin Novák Martin Novák
16. 11. 2017 6:51
Zájemci o azyl v Evropě, kteří uváznou v Libyi, jsou zneužíváni na otrockou práci. Ženy čelí sexuálnímu násilí a jsou nuceny k prostituci. Novináři ze stanice CNN navíc přinesli svědectví z aukce, kde byli migranti doslova draženi.
Afričan zadržený libyjskou pobřežní stráží.
Afričan zadržený libyjskou pobřežní stráží. | Foto: Reuters

Tripolis - Od Evropy je dělí jen Středozemní moře. Přesto mnoho migrantů uvázne v Libyi, kde končí na aukcích. Podobně jako otroci.

Na jednu takovou dražbu se dostali reportéři z americké televizní stanice CNN. Potvrdili tak podezření, že na mnoha místech severoafrické země končí migranti na nucených pracích - a nemají žádná práva.

Novináři ze CNN navštívili tržiště s novodobými otroky jižně od metropole Tripolisu. Dostali na něj tip od Nigerijce, který si nahrál celou aukci na mobil.

"Chce někdo kopáče? Tohle je kopáč, velký silný muž. Bude kopat," cituje CNN jednoho z vyvolávačů. Za několik minut je migrant-otrok prodán, ceny se pohybují obvykle mezi 400 až 700 dolary.

"Aukce se konají v normálních městech. Lidé tam normálně chodí po chodnících, děti si hrají, dospělí chodí do práce, mluví s přáteli, vaří. Mezitím to na místech, kde se obchoduje s otroky, vypadá, jako bychom se vrátili hluboko v čase. Jediné, co chybí oproti minulosti, jsou okovy na zápěstích a kotnících," uvádí se v reportáži.

Prostituce a vydírání

Zprávy o zneužívání migrantů mířících do Evropy, se objevují už několik měsíců. Pašeráci s běženci nakládají jako s rukojmími.

Telefonicky se spojují s příbuznými a vyhrožují jim, že pokud nepošlou peníze, dotyčný zemře.

Ženy jsou nuceny k prostituci, což je pro mnohé z nich jediná cesta, jak se dostat pryč z Libye. Ať už zpět do své původní země, nebo přes moře do Itálie.

"Při našich záchranných operacích ve Středozemním moři jsme letos vytáhli z vody zhruba stovku těhotných žen. Přišly do jiného stavu po znásilnění v Libyi. Lidé přicházejí ze subsaharské Afriky dobrovolně, ale po překročení libyjských hranic přestávají být pány svého osudu," řekl Aktuálně.cz ředitel české pobočky organizace Lékaři bez hranic Pavel Gruber.

Pomůžou nové změny?

Evropská unie plánuje navýšit pomoc libyjské pohraniční stráži na zachycování a vracení migrantů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zřídit na severu Afriky takzvané hotspoty, kde žadatelé o azyl počkají, zda ho v některé evropské zemi dostanou. A teprve pak se přesunou buď do své nové země, nebo zpět tam, odkud přišli.

Gruber ale toto nepovažuje za řešení.

"Máme zatím málo informací o dohodě italské vlády s tou libyjskou na západě země," říká. "Poměry v detenčních centrech jsou tam ale otřesné. Tábory jsou přeplněné, nejsou tam ani ty nejzákladnější hygienické podmínky. Migranti jsou v Libyi zneužíváni jako otroci, většina žen čelí sexuálnímu násilí," dodává.

A jak Gruber poukazuje, vracení migrantů zpět má daná pravidla. "Vracet lidi lze podle mezinárodních úmluv jen do bezpečné země, kde platí azylové zákony a jsou dodržována základní lidská práva. Takovou zemí v žádném případě Libye není. A není jí ani sousední Tunisko," dodává.

Humanitární organizace Oxfam provedla v létě průzkum mezi 158 Afričany, kteří se dostali z Libye na italský ostrov Sicílie. Z 31 oslovených žen se v Libyi nesetkala se sexuálním obtěžováním nebo znásilněním jen jedna.

Zato 74 procent dotázaných tam vidělo mučení či vraždy a 80 procent si stěžovalo na malé příděly vody a jídla.

Nachomýtl jsem se k několika nepovedeným útokům proti Islámskému státu, to bylo hrozný maso, přiváželi lidi s ustřelenýma hlavama, říká Krupař. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy