S povinnými kvótami na přijímání uprchlíků je konec. Bez souhlasu Česka je nebude možné schválit

Ondřej Houska ČTK Ondřej Houska, ČTK
Aktualizováno 20. 10. 2017 6:39
Země EU se na summitu v Bruselu dohodly, že nové uprchlické kvóty je možné přijmout jen jednomyslně. Návrh tak nemůže projít bez souhlasu zemí, jako je Česko. Státy Evropské unie také zajistí, že severoafrická část unijního svěřenského fondu pro Afriku bude mít k dispozici dostatečné finanční prostředky, řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Unijní státy se podle něj na summitu v Bruselu shodly také na silnější podpoře Itálie, která na řešení migrační vlny pracuje s libyjskými úřady.
Migranti, které zachránila libyjská pobřežní stráž u Tripolisu.
Migranti, které zachránila libyjská pobřežní stráž u Tripolisu. | Foto: Reuters

Brusel (od našeho zpravodaje) -  Česku už nehrozí, že by na něj dopadly povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Země Evropské unie se na summitu v Bruselu dohodly, že ohledně azylového systému dosáhnou jednomyslné shody. To znamená, že státy odmítající povinné kvóty by už neměly být přehlasovány, jak se to stalo před dvěma lety.

Evropská komise loni navrhla nový azylový systém, jehož součástí mají být i povinné kvóty. Měly by platit pro případ, že by Unii v budoucnu postihla nová velká uprchlická vlna. V takovém případě by si podle návrhu měly část běženců rozdělit všechny státy EU.

Česko a další země, především z visegrádské čtyřky, ale návrh tvrdě odmítaly. Premiéři či prezidenti států EU se nakonec ve čtvrtek na summitu v Bruselu domluvili, že návrh začne platit jen v případě, že na něm bude jednomyslná shoda. Proti vůli Česka tak povinné kvóty nebude možné schválit. "Tlak na povinné kvóty se mění, mají čím dál tím menší podporu," řekl k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

K návrhu se lídři zemí Unie vrátí v prosinci s tím, že jejich cílem je definitivně se na něm domluvit v první polovině příštího roku. "Cílem je dosáhnout konsenzu," potvrdil Donald Tusk, který řídí Evropskou radu, tedy evropské summity.

Libye dostane další peníze

Prioritou států Unie je, aby žadatelů o azyl na jejich území přicházelo pokud možno co nejméně. Snaha "zajistit plnou kontrolu vnějších hranic přináší výsledky a musíme v ní dál pokračovat", dohodli se premiéři či prezidenti na summitu v Bruselu.

Země Unie tak poskytnou další peníze například na podporu Libye, aby byla schopná migranty zadržet na svém území. Na výcvik libyjské pobřežní stráže přispělo 24 miliony korun i Česko. Z Libye přes Středozemní moře do Itálie letos zatím připlulo zhruba 109 tisíc lidí. To je o čtvrtinu méně než za stejné období loňského roku. Drtivá většina těchto lidí připlula v první polovině roku. Od léta se počet příchozích výrazně snížil.

Státy EU také chtějí zlepšit životní podmínky běženců žijících v Libyi. To má snížit jejich motivaci snažit se dostat do Evropy. Česko by na to mělo podle informací Aktuálně.cz ještě letos vyčlenit pět milionů korun. Kromě toho už dřív dalo zhruba 19 milionů korun do evropského fondu na pomoc africkým zemím. I tyto peníze mají přispět k omezení počtu lidí, kteří by chtěli odejít do EU, a tedy riskovat velmi nebezpečnou cestu přes Středozemní moře.

Kromě toho chtějí členské státy Unie ze svého území také výrazně rychleji vyhošťovat ty migranty, kteří nemají nárok na azyl. Z Libye do Itálie plují hlavně Nigerijci nebo občané Pobřeží slonoviny, tedy lidé, kterým bezprostřední nebezpečí nehrozí a do EU chtějí kvůli vidině lepšího života. Jde tedy většinou o takzvané ekonomické migranty.

Povinné kvóty schválené před dvěma roky počítaly s přemisťováním jen skutečných uprchlíků utíkajících před válkou. Česko mělo na jejich základě přijmout zhruba 2500 lidí. Nakonec jich ale přijalo jen 12. Platnost těchto kvót minulý měsíc vypršela.

Podle Evropské komise i OSN by ale měly země Unie zároveň snížit motivaci běženců vydávat se na nebezpečnou cestu do Evropy tím, že dobrovolně přijmou skutečné uprchlíky z uprchlických táborů například v Turecku nebo Libanonu. Má to být 50 tisíc osob. Země EU by měly do konce října oznámit, kolik takových lidí by mohly převzít. Premiér Sobotka potvrdil, že Česko nenabídne přesídlení ani jednomu uprchlíkovi.

Iniciativy Evropského parlamentu

Problém migrace opakovaně řešil také Evropský parlament, který přišel s řadou iniciativ.

Loni v prosinci odhlasoval návrh na posílení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Má z něj vzniknout agentura EU pro azyl, jejímž úkolem bude zajistit udržitelné a spravedlivé přerozdělování žadatelů. 

Parlamentní Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci se navíc již od března zabývá reformou tzv. dublinského systému, pravidly určujícími, který členský stát je odpovědný za vyřizování konkrétní žádosti o azyl. 

V dubnu podpořil výbor zprávu, jejímž cílem je harmonizovat podmínky přijímání žadatelů o azyl a zlepšit jejich integraci a soběstačnost.

Katalánsko není na pořadu dne

Předseda Evropské rady Donald Tusk na summitu také zopakoval postoj Evropské unie ke Katalánsku. Tusk řekl, že Evropská unie se do španělské ústavní krize vyvolané separatistickými snahami Katalánska nemůže nijak vložit, protože dění ve Španělsku považuje za vnitřní záležitost tohoto jihoevropského státu.

"Nikdo nezastírá, že situace ve Španělsku vyvolává obavy," řekl Tusk. "Ale pro zprostředkovatelství či mezinárodní akci není ve Španělsku žádné místo," dodal s tím, že EU nemůže v zemi nijak zasáhnout. "Členské státy jsou si toho vědomy," vysvětlil.

Novinářům Tusk rovněž řekl, že není možné očekávat, že lídři unijních zemí povedou o Katalánsku na summitu nějakou širší debatu. "Není to součástí naší agendy," uvedl.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, který se summitu rovněž zúčastnil, v rozhovoru pro španělský rozhlas varoval katalánskou autonomní vládu, aby nevyhlašovala nezávislost, protože ji nikdo v Evropě neuzná.

Nové návrhy ohledně brexitu Mayová nepřinesla

Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek večer na summitu Evropské unie seznámila šéfy států a vlád ostatních zemí EU do větších podrobností s tím, co už před několika týdny zmiňovala při svém projevu v italské Florencii. Novinářům to po konci prvního dne jednání řekl nizozemský ministerský předseda Mark Rutte s tím, že nové návrhy nyní nezazněly. Sama Mayová jednání opustila, aniž s novináři promluvila.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové musí obě strany rozhovorů ještě dál tvrdě pracovat tak, aby bylo možné rozhodnout o posunu jednání do jejich druhé fáze. To na tomto summitu lídři ostatních 27 zemí zatím nepodpoří, ačkoliv Merkelová uvedla, že vyjednávání krok za krokem pokračují, a ona prý nemá pochybnosti, že se podaří dosáhnout dobré dohody.

Mayová v zářijovém projevu ve Florencii vyzvala k odvážnému přístupu při ustavení budoucího nového "hlubokého a speciálního" partnerského vztahu mezi Británií a EU. Zároveň dala jasně najevo, že má zájem o dvouleté přechodné období po odchodu Británie z Unie v březnu 2019, aby se obě strany pohodlně přizpůsobily novým pravidlům.

Chceme, aby Česko mělo silný hlas v Evropě, ale musí být konstruktivní, upozorňuje předseda Strany zelených Matěj Stropnický. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy