S dosud nejpravděpodobnější verzí přišli po důkladné analýze otevřených zdrojů novináři ruské redakce Radio Svoboda Mark Krutov a Sergej Dobrynin. Podle jejich teorie k havárii nedošlo během zkoušek nové rakety, ale při pokusu o vyzvednutí rakety, která klesla na dno moře při neúspěšných zkouškách v minulém roce.
Jejich verze vychází z toho, že do roku 2017 Rusko testovalo raketu s jaderným pohonem Burevestnik na cvičišti Pankovo. Následně byla základna uzavřena. Blogeři ale na základě satelitních snímků objevili, že naprosto stejné základny vyrostly u vojenského kosmodromu Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska a u vesnice Ňonoksa v Bílém moři. Tedy přesně tam, kde 8. srpna došlo k výbuchu a následnému úniku radiace.
"Nemůžeme samozřejmě tvrdit, že je naše teorie stoprocentně správná, ale odpovídá všem dostupným údajům. Jak těm oficiálním, jako jsou údaje hydrometeorologického úřadu, tak i svědectvím, která jsme našli na nejrůznějších internetových fórech," popsal deníku Aktuálně.cz novinář Mark Krutov.
Že loni Rusové testovali raketu, naznačuje i fakt, že ve stejné době byla na místě i loď Serebrjanka, která je určená pro převoz radioaktivních materiálů, a ruské úřady tehdy oficiálně uzavřely vzdušný prostor nad Bílým mořem. Podle této teorie test nevyšel a raketa i s jaderným reaktorem spadla do moře.
Letos počátkem srpna se ruská armáda pokusila havarovanou raketu ze dna Bílého moře vyzvednout. Tentokrát vzdušný prostor nad oblastí úřady neuzavřely. Do Bílého moře znovu připlula loď Serebrjanka, jejímž úkolem bylo přepravit do bezpečí vyzvednutý reaktor, a loď Zvezdočka, která je vybavena dvěma jeřáby a podvodním robotem na vyzvedávání předmětů ze dna moře.
Na vodě byly i dva pontony s kontejnery, včetně jednoho na převoz radioaktivních materiálů. Osmého srpna pak došlo k výbuchu při pokusu o vyzvednutí rakety, s nejvyšší pravděpodobností ještě pod vodou. Napovídalo by tomu, že pontony, které námořníci nyní odtáhli na pobřeží, jsou jen mírně poškozené.
Video: Ruské ministerstvo obrany se pochlubilo raketou Burevestnik
Při výbuchu zahynuli pracovníci jaderného centra ze Sarova, kteří měli podle všeho vyjmout z rakety jaderný reaktor. Zemřel také vojenský potápěč, který byl nejspíš v době výbuchu ve vodě.
Výbuch pod vodou by také vysvětloval, proč do atmosféry uniklo relativně málo radioaktivního materiálu, ale pontony na břehu jsou poměrně výrazně radioaktivní, což potvrdila i archangelská agentura Belomorkanal.
"Změřit úroveň radiace na samotné pontony nikdo nepůjde bez odpovídající ochrany. Takoví hlupáci se nenašli," popsala agentura, jak je nebezpečné se k místu havárie přibližovat.
Novinář ze Severodvinsku Nikolaj Karnějevič došel s dozimetrem pěšky z okraje Severodvinsku do asi 30 kilometrů vzdálené vesnice Ňonoksa. Úroveň radiace naměřil 7 až 14 mikrorentgenů za hodinu. Ve vzdálenosti 150 metrů od pontonů to již bylo 70 až 154. Přirozené radiační pozadí je přitom 20 mikrorentgenů.
Stále však není jasné, co výbuch mohlo způsobit. První verze tvrdí, že explodovalo palivo z raket, které slouží ke startu střely předtím, než ji začne pohánět jaderný reaktor. V tom případě by zafungovala jako špinavá bomba. To ovšem nevysvětluje, proč byly naměřeny izotopy stroncia a berylia, které svědčí o tom, že v momentě výbuchu probíhala jaderná reakce.
Podle druhé verze se při vyzvedávání rakety ze dna moře uvolnila pojistka, která brání spuštění reaktoru předtím, než vyhoří rakety prvního stupně. Třetí varianta zase tvrdí, že reakce nastala z fyzikálních důvodů. Voda v Bílém moři je na povrchu mnohem méně slaná než u dna. Odborníci na jaderné technologie ovšem popisují, že v takovém případě by v raketě musel být použit jaderný reaktor nezvyklé konstrukce.
Co se stalo, Moskva dodnes podrobně nevysvětlila. Podle ministerstva obrany "při zkouškách reaktivního motoru na kapalné palivo došlo k výbuchu a požáru zařízení", podle Rosatomu o život přišli pracovníci, kteří "měli na starosti práce související s radioizotopovým zdrojem energie v raketě".