Průzkumy vidí situaci jasně: po volbách vznikne v Římě konzervativní pravicový kabinet. Vedle Bratrů Itálie v něm budou další populistické pravicové strany jako Liga bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho a formace Vzhůru, Itálie politického veterána a byznysmena Silvia Berlusconiho.
Evropu nyní nejvíce zajímá, jak se nová vláda postaví k Rusku a Ukrajině. Itálie k Moskvě tradičně vystupovala vstřícně. Končící premiér Mario Draghi ale po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu nasadil ostrý protikremelský kurz.
Někteří analytici i politici teď vyjadřují obavy, že ve srovnání s ním bude nová vláda méně podporovat Ukrajinu a naopak zatlačí na zrušení protiruských sankcí.
Meloniová, která pochází z Říma a do politiky vstoupila už ve svých 15 letech, před volbami prohlašovala, že vůči Kremlu smířlivá není. Tvrdí, že je pro zachování sankcí, které Evropská unie na Rusko uvalila. Změnu připouští jen na celoevropské úrovni, kdyby ji státy unie přijaly jako celek.
"Válka na Ukrajině je špičkou ledovce v konfliktu, ve kterém jde o změnu světového pořádku," prohlásila na konferenci o ekonomice a uvedla, že Západ a Evropa musí čelit Číně a Rusku.
Tričko s Putinem
Právě ekonomika je velkým tématem nedělních voleb. Meloniová a její krajně pravicoví spojenci plánují výrazně snížit daně, což podle kritiků prohloubí už tak velký deficit italského hospodářství. Třetí největší ekonomika eurozóny podle nich naopak potřebuje pokračovat v reformách, které zaváděl Draghi. Bratři Itálie byli ale v parlamentu proti.
Ekonomiku a protiruské sankce spojuje ve svých projevech spíše Salvini, který proslul jako odpůrce přijímání migrantů. Podle něj sankce nefungují. "Místo sankcí, které měly poškodit Rusy, by Evropská komise měla zavést štít na ochranu Italů a obyvatel unijních zemí před rychlým růstem cen energií," prohlásil na předvolebním mítinku.
"Trestejme agresora, ale chraňme náš byznys a naše pracovní místa," uvedl politik, který je od roku 2018 členem italského Senátu.
V minulosti se Salvini pochvalně vyjadřoval o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, a v Moskvě se dokonce nechal vyfotografovat v tričku s Putinovou tváří. Za invazi na Ukrajinu ale Rusko odsoudil a navštívil východní Polsko, aby dal najevo solidaritu s ukrajinskými uprchlíky. Místní ho ale pro jeho předchozí postoje vypískali.
Pak chtěl zase vyrazit do Moskvy, údajně jednat o míru. Italská média informovala, že mu letenku zaplatilo ruské velvyslanectví v Římě. Politik se hájil tím, že na nákup neměl rubly a že později ambasádě letenku splatila jeho strana. Cesta se ale nakonec neuskutečnila.
Rozkol v italské společnosti
Válka na Ukrajině v Itálii silně rezonuje, přestože země nemá s Ruskem ani Ukrajinou mnoho přímých historických zkušeností. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdil italský publicista Andreas Pieralli žijící v Česku.
"Události na Ukrajině vrátily Itálii 40 let zpátky do období studené války. Znovu se oživil rozkol mezi prozápadní částí společnosti a tou, která je proti Západu a liberálnímu systému. Ta druhá více inklinuje k souhlasu s počínáním putinovského Ruska, přestože mnoho těchto lidí nelze nazvat proruskými nebo proputinovskými. Jsou to lidé, kteří odmítají stávající systém a nejsou spokojeni s ekonomickou situací či s nezaměstnaností," říká Pieralli.
Dnes už podle něj nejde o souboj levice a pravice, ale o spor zastánců současného systému s jeho odpůrci. "V minulosti protizápadní a protiamerické postoje zastávala Italská komunistická strana, dnes takto orientovaní Italové volí spíše krajní pravici. Ale aby nevznikla mýlka - Italů, kteří říkají, že Putin měl právo napadnout Ukrajinu, je velmi málo. Spíš tvrdí, že Američané, NATO nebo Západ se choval podobně," vysvětluje Pieralli.
Zatímco v postoji k Rusku se Meloniová se Salvinim liší, podobný názor mají na maďarského premiéra Viktora Orbána, který dlouhodobě lavíruje mezi Východem a Západem a získává tím výhody na obou stranách.
Meloniová například kritizovala návrh Evropské komise odebrat Budapešti 7,5 miliardy eur z unijních fondů kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. "Musíme pracovat přesně opačným směrem - sblížit evropské národy, a ne je rozdělovat a zvětšovat vzdálenost mezi nimi," řekla konzervativnímu deníku Il Giornale. Podle jejího názoru Evropská komise tlačí Orbána do ruské náruče.
Chvála Mussoliniho
Favoritce voleb ale vyčítají kritici její minulost. Jako teenagerka podporovala extrémně pravicové Italské sociální hnutí. Z té doby se dochoval videozáznam, na kterém velebí fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Politička dnes tvrdí, že byla mladá a radikální a takové názory už nezastává. Za své politické vzory označuje britské konzervativce a americké republikány.
Její strana ale krátce před volbami musela řešit aféru jednoho ze svých kandidátů. Calogero Pisano, který byl činitelem strany Bratři Itálie v sicilské provincii Agrigento, v minulosti označil Adolfa Hitlera za "velkého státníka", uvedla agentura ANSA. Řekl také, že podporuje ruského prezidenta Putina. Strana ho zbavila všech stranických funkcí, když se tato informace objevila v médiích.
Podle posledních průzkumů by strana Meloniové Bratři Itálie měla získat v nedělních volbách kolem 24 procent hlasů a se Salviniho Ligou a Berlusconiho stranou Vzhůru, Itálie by měla parlamentní většinu.
