Itálii koncem září čekají parlamentní volby. Vláda premiéra Maria Draghiho minulý týden padla po 17 měsících, což je lehce nad italským průměrem od konce druhé světové války. Středomořská země, kterou sužuje ekonomická krize, vysoká nezaměstnanost a hlavně dlouhodobá politická nestabilita, tak zvažuje všechny možnosti.
"Italové chtějí radikální, epochální změnu a potřebujeme ji skrze demokratický proces," uvedl pro britský deník The Guardian Carlo Morelli, dříve volič levicových stran a dnes podporovatel Bratrů Itálie. "Myslím, že Meloniová je tou pravou osobou, která změnu může přinést."
Postfašistická strana, jak si sami Bratři Itálie říkají, byla založena v roce 2012 jako následovník Národní aliance. Ta přímo navazovala na politické hnutí založené v roce 1946 bývalými členy fašistické strany diktátora Benita Mussoliniho. Meloniová sice napojení na Mussoliniho odmítá, zároveň ale jeho vládu nijak nekritizuje, píše francouzský server France24.
V roce 2018 strana získala hlasy pouze čtyř procent voličů, ale zůstala jako jediná opozice Draghiho vlády. "Po rok a půl, kdykoliv byli Italové nespokojení, tak jedinou možností pro ně byli Bratři Itálie," vysvětluje Marc Lazar z pařížské univerzity Sciences Po.
Uskupení tak rychle získávalo na popularitě a dnes vede předvolební průzkumy s téměř 25 procenty.
"Identita strany je velmi silně napojena na postfašistickou tradici. Zároveň ale spojuje tradiční myšlenky s neoliberálním konzervatismem, například s volným obchodem," doplňuje Piero Ignazi z Boloňské univerzity.
Matka a křesťanka
Pětačtyřicetiletá politička se v radikálně pravicových kruzích pohybovala od mládí. Narodila se na okraji Říma chudým rodičům ze Sicílie a Sardinie, daleko od politické elity velkoměsta.
Sloužila jako ministryně mládeže ve vládě Silvia Berlusconiho mezi lety 2008 a 2011, než založila svou stranu. "Jsem žena, jsem matka, jsem Italka, jsem křesťanka a tohle mi nemůžete vzít," opakuje Meloniová svůj slogan.
Loni vydala memoáry, které začínají poněkud netradičním provoláním: "Pokud tohle skončí v plamenech, pak budeme hořet všichni společně." Jak upozornil David Broder, který o současném italském postfašismu píše knihu, jedná se o text písně Eda Sheerana, která doprovází filmové zpracování Hobita od J.R.R. Tolkiena.
Politička si potrpí na popkulturu a svými explicitními projevy láká voliče. Podobně jako jiné krajně pravicové strany v Evropě se silně vymezuje proti migraci a oslavuje evropskou nebo přímo italskou civilizaci. Stejně tak brojí proti rozšiřování práv sexuálních menšin či Evropské unii. A ačkoliv se v posledních týdnech snaží vykreslit jako spojenkyně NATO, americký deník Washington Post usuzuje, že v současné válce na východě Evropy by byla mnohem méně proukrajinská než její předchůdce.
Spojenci napravo
Meloniová má ale i spojence, a to například ve francouzské političce Marine Le Penové nebo maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi. Nedávno také mluvila na akci pořádané španělskou krajně pravicovou stranou Vox.
Pokud by zářijové volby skutečně vyhrála, mohla by se stát novou ikonou evropské krajní pravice. Očekává se, že by mohla sestavovat vládu, a to s další krajně pravicovou stranou Liga a středopravicovou stranou expremiéra Berlusconiho, píše agentura DPA.
Je to ale vůbec poprvé, co Itálie zažívá volební kampaň v létě. V horkých měsících totiž místní často odjíždějí pryč a politické dění příliš nesledují. K urnám se v září nechystá ani třeba Maddalena Melappioniová, jinak obdivovatelka Meloniové: "Má kuráž a říká dobré věci, ale je otázkou, jestli by je i dodržela."
