"Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal Nobelův výbor.

Nobelův výbor rovněž připomněl "obrovskou cenu, kterou Narges Mohammadíová za svůj statečný boj za svobodu projevu a právo na nezávislost zaplatila".

"Íránský režim ji třináctkrát zatkl, pětkrát ji shledal vinnou a odsoudil ji k celkem 31 letům vězení a 154 ranám bičem. Narges Mohammadíová je stále ve vězení," uvedl výbor.

Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb - šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.

Íránská polooficiální tisková agentura Fars cenu pro aktivistku kritizovala. "Západ ocenil Mohammadíovou za její činy namířené proti íránské národní bezpečnosti," napsala podle Reuters agentura Fars.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v reakci apeloval na osvobození jednapadesátileté aktivistky a novinářky i všech dalších obránců lidských práv zadržovaných v Íránu.

Úřad uvedl, že ocenění Mohammadíové vyzdvihuje odvahu a odhodlání íránských žen, které mohou být inspirací pro celý svět. "Jsou pronásledovány za to, co dělají, či za to, co nenosí. Jsou proti nim přijímána stále přísnější právní, společenská a ekonomická opatření," připomněla mluvčí úřadu Elizabeth Throssellová.

Mohammadíová je pátým člověkem, který dostal Nobelovu cenu za pobytu ve vězení. Naposledy byla odsouzena loni v lednu k osmiletému žaláři. Mohammadíová byla v minulosti blízkou spolupracovnicí jiné íránské laureátky Nobelovy ceny za mír Šírín Ebadíové, která nyní žije v exilu.

Manžel aktivistky podle agentur prohlásil, že Nobelova cena za mír povzbudí Mohammadíovou v jejím boji za lidská práva a dodá odvahu hnutí, které vede.

"Situace v oblasti lidských práv je v Íránu dlouhodobě bezútěšná," uvedla ředitelka odboru lidských práv a transformační spolupráce českého ministerstva zahraničí Veronika Mítková. "Udělení Nobelovy ceny za mír je významným povzbuzením jak pro vězněnou Narges Mohammadíovou, tak pro všechny ostatní íránské aktivistky a aktivisty, kteří bojují za respektování lidských práv v zemi, kde je vykonávání trestu smrti běžnou praxí. Nepřestaneme vyzývat íránské úřady k jejímu propuštění na svobodu," doplnila.

Podle ředitele české pobočky organizace Amnesty International Pavla Grubera je aktivistka neskutečně odvážnou a nezdolnou ženou. "I přesto, že byla v říjnu 2022 odsouzena k dalším osmi letům a 74 ranám bičem, nepřestává být aktivní. Naposledy v otevřeném dopise popsala, jak probíhá mučení účastnic protirežimních protestů ve věznici Evin," sdělil.

"Je důležité říct, že rozhodně není sama. V Íránu, i přes opakované zastrašování, popravy a stálé zhoršování režimu, je mnoho odvážných lidí, kteří hlasitě protestují. My bychom měli naši pozornost na Írán stále upírat a tlačit mezinárodní společenství, aby nebylo k íránskému režimu represí a poprav nečinné," dodal.

Související

Protesty v Íránu jen tak neskončí. Smrt ženy byla rozbuška, frustrace roste už dlouho

Na Nobelovu cenu za mír letos získalo nominaci 351 kandidátů, z toho 259 jednotlivců a 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce nominací, 376, bylo v roce 2016. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos vyhlášena. Nobelův výbor tento týden postupně oznámil laureáty ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů korun).