Protesty v Íránu jen tak neskončí. Smrt ženy byla rozbuška, frustrace roste už dlouho

Jana Václavíková Jana Václavíková
27. 9. 2022 6:12
Policie střílí ostrou municí do davů, používá slzný plyn, hromadně zatýká demonstranty a bije je. Íránci a Íránky na protestech ale nepolevují - pálí dál hidžáby, provolávají protivládní hesla a v některých případech hází na policejní stanice zápalné lahve. Situace v Íránu, vyvolaná smrtí 22leté ženy v policejní vazbě, se nadále vyhrocuje, a to i v oblastech, které běžně bývají na straně vlády.
Protesty v Íránu vyvolané smrtí Mahsy Amíníové.
Protesty v Íránu vyvolané smrtí Mahsy Amíníové. | Foto: Reuters

Protesty po smrti Mahsy Amíníové, která zemřela 16. září poté, co ji morální policie zbila do hlavy kvůli špatnému zahalení vlasů, pokračovaly v Íránu i přes víkend. Protivládní demonstrace, největší od roku 2009, se rozšířily do přibližně 80 měst po téměř celé zemi. Přesný počet demonstrujících však není zatím znám - vláda blokuje přístup k internetu a aktivisté a novináři, kteří by mohli odhady poskytnout, byli v mnoha případech zatčeni, píše americký deník New York Times.

Výzvu k připojení se k dalším protestům, které se mají konat v pondělí a středu, vydaly už i učitelské odbory. "Postavte se za žáky, studenty a lidi hledající spravedlnost v těchto těžkých, ale i nadějných dnech," cituje z prohlášení agentura Reuters.

Nesouhlas se objevuje v různých vrstvách společnosti, a nejen v metropoli Teheránu. Podle Josefa Krause z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se zaměřuje na Írán, je zajímavé také zapojení města Kum, kde má vláda tradičně silnou podporu a které je centrem šíitského islámu. Ten je jedním ze dvou proudů islámu a dominantním náboženstvím země. Proti druhému proudu - sunnitskému islámu - vystupuje i nejvyšší představitel země Alí Chameneí.

"Protesty probíhaly i v jiných náboženských městech, ale Kum stál vždy bokem, protože zde žije mnoho konzervativců, tradicionalistů a lidí loajálních k režimu. Pakliže k protestům dochází i zde, ačkoliv s menší intenzitou, je to signál pro vládu, že se začíná hroutit důvěra i v té části společnosti, o kterou se mohla vždycky opřít," vysvětluje pro online deník Aktuálně.cz.

Státní íránská televize už mluví v souvislosti s protesty o 41 obětech - kromě demonstrujících i z řad bezpečnostních složek. Lidskoprávní organizace, které potvrdily používání ostré munice proti demonstrantům, ale uvádějí, že skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Jen minulou středu zemřelo po střelbě do davu 19 lidí včetně tří dětí, informuje britská stanice BBC

Rovněž je mnoho zatčených - pouze v provincii Gílán na severu Íránu bylo v sobotu zadrženo 739 lidí. V celách jsou zavřeni po stovkách a nemají přístup k toaletám, jídlu ani vodě. Podle výpovědí z místa je stráž bije.

Protesty míří i proti ajatolláhovi

Lidé už dávno nedemonstrují jen kvůli zásahu morální policie proti mladé ženě. "Rozsah protestů vypovídá o tom, že míra frustrace a nespokojenosti se současným stavem věcí, ať už politickým, sociálním nebo především ekonomickým, je opravdu vysoká. Zatím to nevypadá, že by měly protesty v brzké době polevit," míní Kraus. 

Ubití Amíníové, které policie popírá, bylo podle něj jen spouštěčem. "Smrt Amíníové fungovala jako rozbuška. V kurdských částech Íránu už delší dobu probíhaly protesty za pořádné vyšetření jejího úmrtí a následně proti bezpečnostním silám státu. Velmi rychle ale dostaly celonárodní charakter a změnily se v protisystémové a protirežimní protesty," říká.

Lidé nyní protestují i proti nejvyššímu politickému a duchovnímu představiteli ajatolláhovi Alímu Chameneímu, který tvrdší zásahy morální policie podporuje. Ta dohlíží mimo jiné na to, aby lidé dodržovali pravidla oblékání. Většinou je upozorňuje pouze slovně, ale dochází také k zatýkání nebo bití, popisuje stanice Al Jazeera. Neexistují přitom jednotná pravidla - většinou se po ženách vyžaduje, aby měly zakryté vlasy a nosily volné oblečení.

Proti Chameneímu nyní vyšly i kumské ženy, které ho označily za národní ostudu, uvádí New York Times. V poslední době se navíc šíří informace o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu. Třiaosmdesátiletý vůdce země podstoupil počátkem září operaci střev a jeho zdravotní stav byl tak vážný, že se nedokázal ani posadit, prozradil americkému deníku zdroj z místa, který si kvůli citlivé povaze informace nepřál být jmenován.

Kdyby Chameneí zemřel, musel by se hledat jeho nový zástupce a politickou situaci by to mohlo ještě víc zkomplikovalo.

"O zdravotním stavu Chameneího se spekuluje spoustu let. Pět, šest let slýchávám, že je na smrt nemocný a už každou chvíli musí dojít k výměně na mocenském postu, ale nic se zatím neděje," popisuje Kraus. "Pokud je schopný ještě nějakou dobu vládu udržet, tak udělají všechno pro to, aby se tak stalo. Nedovedu si představit, že by k tomu došlo v tuto chvíli. Režimu by to zasadilo těžkou ránu v době obrovských ekonomických a sociálních bouří a hrozil by kolaps systému. Zhroutilo by se jim to jako domeček z karet," domnívá se český odborník na Írán.

Dvě možnosti budoucího vývoje

Kraus vidí dvě možné varianty toho, jak se situace může vyvinout. "První je, že demonstrace budou mít podobný průběh jako všechny íránské protesty v minulosti - postupně se vyčerpají, protože nebudou schopné vygenerovat schopného vůdce, který by předložil přesné požadavky vládě. Nyní jsou demonstrace živelné, ale jakmile vášně opadnou, opadne i počet lidí v ulicích. V řádu jednotek týdnů se dostaneme do stavu, který tu panoval předtím," vysvětluje první možný scénář, který je podle něj pravděpodobnější. 

Uvádí ale i druhou možnost. "Kdyby docházelo k eskalaci násilí ze strany státu a na internetu by přibývala videa toho, jak policie střílí do davu ostrou municí a umírají další a další dívky, tak je možné, že by se společnost radikalizovala a ještě víc mobilizovala. V takovém případě by mohlo dojít i k politickým změnám v zemi. V tuto chvíli to ale nic nenaznačuje," dodává. 

Video: Protesty v Íránu sílí

Video: Associated Press, Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V Turecku našli patrně nejstarší rytinu s příběhem, zobrazuje muže a zvířata

Archeologové v Turecku objevili zřejmě nejstarší umělecké zobrazení příběhové scény, kamenný panel s rytinami ukazuje divoká zvířata a muže, který se drží za penis. Podle nich neolitický reliéf vznikl nejspíše kolem roku 11 000 před naším letopočtem a pravděpodobně odráží proměňující se vztah zvířat a člověka v době, kdy začaly během tak zvané neolitické revoluce vznikat první usedlé společnosti založené na zemědělství.

Archeologové o nálezu kamenné lavice s rytinami v lokalitě Sayburç na jihovýchodě Turecka informovali v odborném magazínu Antiquity.

Podle nich je odkryté zobrazení nejstarším, u kterého lze vysledovat časovou následnost jednotlivých scén, které tak vyprávějí ucelený příběh. "Můžeme se domnívat, že se tady začal formovat jakýsi komplexní příběh, že byl rozhodující pro formování ideologie dané komunity a byl předáván dalším generacím," citoval server The Art Newspaper vedoucí výzkumu, archeoložku Eylem Özdoganovou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy