Akademie uvedla, že James Peebles poskytl základ pro porozumění historie kosmu od velkého třesku po současnost. Zmíněná dvojice švýcarských vědců v roce 1995 objevila první exoplanetu, která obíhá kolem hvězdy podobné Slunci, dodal generální tajemník Královské švédské akademie věd Göran Hansson.

"V říjnu 1995 oznámili Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz, že se jim z observatoře v jižní Francii podařilo speciálními přístroji spatřit plynnou planetu 51 Pegasi b srovnatelnou s největším plynným obrem naší sluneční soustavy Jupiterem. Planeta obíhá kolem hvězdy (51 Pegasi), podobné Slunci, a nachází se v naší galaxii, Mléčné dráze," napsala v prohlášení k letošnímu udělení Nobelovy ceny za fyziku Královská švédská akademie věd. Podle ní pátrání po exoplanetách může nakonec poskytnout lidstvu odpověď na otázku, zda existuje život mimo planetu Zemi.

"Tento objev zahájil revoluci v oboru astronomie a od té doby bylo v naší galaxii odhaleno přes 4000 exoplanet… Tyto objevy zpochybňují dřívější představy o planetárních systémech a nutí vědce přehodnotit své teorie o fyzikálních procesech, které stály za vznikem planet," dodává akademie.. Podle ní pátrání po exoplanetách může nakonec poskytnout lidstvu odpověď na otázku, zda existuje život mimo planetu Zemi.

Čtyřiaosmdesátiletý Peebles je označován za jednoho z nejvlivnějších expertů v oboru kosmologie, který se zabývá vznikem, vývojem a budoucností vesmíru. Podle švédské akademie věd z velké části díky tomuto vědci přešla kosmologie za posledních 50 roků od spekulací k vědecky podloženým závěrům.

"Peebles významně přispěl k vypracování teorie velkého třesku, která popisuje prvopočátky kosmu před téměř 14 miliardami let, kdy byl extrémně horký a hustý, a jeho následné rozpínání a chladnutí. Výsledkem tohoto procesu je vesmír, z něhož jen pět procent dokážeme pozorovat a zbylých 95 procent tvoří temná hmota a temná energie. Ty jsou stále záhadou a výzvou pro moderní fyziku," píše Královská švédská akademie věd.

Související

Nobelovu cenu za lékařství získali vědci za objev způsobu, jak buňky vnímají kyslík

Polovina finanční prémie v hodnotě devíti milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých), která Nobelovu cenu doprovází, připadne Peeblesovi a druhou polovinu dostanou Mayor a Queloz. Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek budou vyhlášeny Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 a 2019 a v pátek cena za mír. Příští pondělí bude udělena Nobelova cena za ekonomii.