Stockholm - Letošními laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Němec Stephan W. Hell a Američané Eric Beltzig a William Moerner.

Nobelův výbor je ocenil za jejich posun možností lidského bádání v mikroskopickém světě, konkrétně objevy v oboru nanoskopie.

Trio dokázalo zvýšit kapacitu dosavadních světelných mikroskopů díky použití jevu zvaného světélkování.

"Jejich práce umožnila zkoumat molekulární procesy v reálném čase," vysvětlil předseda Nobelova výboru Sven Lidin.

Až do objevu americko-německého tria bylo mikroskopické luminiscentní mikroskopické zkoumání významně omezeno - rozlišení bylo ve srovnání se skutečností poloviční.

Vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením přenesli optickou mikroskopii do nanoúrovně, stojí v odůvodnění Nobelova výboru.

Cenu předal tajemník Nobelova výboru Göran Hansson.

Laureáty ceny v oboru chemie vybírá stockholmský Karolinský institut a kromě prestižní medaile a diplomu si výherci rozdělí i osm milionů švédských korun (více než 24 milionů Kč).

Loni se nejprestižnějšího ocenění ve svém oboru dočkali Robert Lefkowitz a Brian K. Kobilka za komplexní výzkum systému přenosu informací mezi buňkami.

Od roku 1901 už si tak Nobelovu cenu za chemii odneslo 108 vědců.

Nobelův týden

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal oceněním za medicínu. To dostali americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci.

V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá Japoncům Isamu Akasakiovi a Hirošimu Amanovi a Američanovi japonského původu Shujimu Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod, které umožnily vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.