Od naší zpravodajky na Tchaj-wanu - Od roku 1985, kdy byl Si zástupce komunistické strany v provincii Che-nan a v doprovodu zemědělské delegace přijel do Spojených států, se do země několikrát vrátil. Jeho současná cesta, první od předloňského zvolení Joe Bidena americkým prezidentem, je již desátou návštěvou. V roli prezidenta je v USA po páté.
Nejnovější cesta u příležitosti každoročního summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří se od předchozích návštěv ale liší. "Nikdy jsme s Čínou neměli tak oslabené vztahy jako nyní," uvádí pro Aktuálně.cz bývalý americký diplomat William Stanton. Před odchodem do důchodu v roce 2012 vedl Americký institut na Tchaj-wanu sloužící jako zastoupení Spojených států na ostrově. Několik let strávil i na velvyslanectví v Pekingu.
I’ve just concluded a day of meetings with President Xi, and I believe they were some of the most constructive and productive discussions we’ve had.
— President Biden (@POTUS) November 16, 2023
We built on groundwork laid over the past several months of diplomacy between our countries and made important progress. pic.twitter.com/0RT1q0FZHr
"U všech Siho předchozích návštěv jsme si stále mysleli, že ta nejlepší věc, kterou jsme mohli udělat, bylo obnovení vzájemných vztahů," vysvětluje Stanton. Zároveň mezi politickými špičkami přetrvával názor, že se prosperující Čína stane demokratičtější a méně komunistická. "To se samozřejmě nestalo," dodává.
Pohled na Čínu změnili američtí politici až v posledních letech. Mezi důvody bylo únorové odhalení čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, nedodržení slibů o demilitarizaci Jihočínského moře nebo pekingská perzekuce menšiny Ujgurů. Situaci ovlivnil i postoj Pekingu k ruské invazi na Ukrajinu, za kterou Čína Moskvu dosud neodsoudila.
Roli hrál i samotný Si Ťin-pching. "Oproti předchozím čínským lídrům je Si daleko přesvědčenější marxista a je pro něj historicky ospravedlnitelné usilovat o daleko autoritativnější vládu," myslí si někdejší diplomat.
Vztahy se podle něj narušily natolik, že se obě země obávají dalšího zhoršení. Konflikt přitom nikdo nechce.
Setkání prezidentů dvou největších ekonomik, které se událo rok po předchozím střetnutí na summitu G20 v Bali, tak Stanton vnímá jako záchrannou brzdu zhoršujících se vztahů.
"Nemyslím si, že kdy jindy byla vhodnější doba na to, aby Si navštívil Spojené státy. Zároveň si nemyslím, že kdy byla situace vyhrocenější," dodává.
Výsledky jednání
Středeční setkání trvalo čtyři hodiny a předem se neočekávalo, že by došlo k výraznému zlomu. Lídři se přesto dokázali shodnout na vytvoření společné protidrogové skupiny, která se zaměří na výrobce fentanylu. Droga, která se vyrábí z látek pocházejících z Číny, jen v roce 2022 zabila ve Spojených státech víc než sto tisíc lidí, píše americký deník Wall Street Journal. Stala se tak jedním z nejčastějších důvodů úmrtí Američanů.
Po roce státy obnoví i komunikaci mezi armádami. Čína ji přerušila loni, když bývalá americká předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, ostrov, který Peking považuje za svou odtrženou provincii.
Otázku Tchaj-wanu, který má vlastní nezávislou vládu, zároveň podle agentury AP označil Si za největší problém ve vztazích obou zemí. USA ostrov dlouhodobě podporují a slíbily mu vojenskou pomoc v případě, že ji Peking napadne. Na tom se po středečním jednání nic nezměnilo. "Spojené státy se nemohou vzdát přátelství se skutečnými demokraciemi a zároveň stát za svými hodnotami," míní Stanton.
Drahá večeře s americkými podnikateli
Si jednal také s americkými podnikateli. Místo na společné večeři organizované americko-čínskými obchodními organizacemi si mohli zájemci zajistit za dva tisíce dolarů (v přepočtu 45 tisíc korun). Za sezení u stolu s čínským prezidentem si museli připlatit - osm míst u nejžádanějšího stolu vyšlo na 40 tisíc dolarů (900 tisíc korun), píše magazín Foreign Policy. Detaily setkání nejsou známé, předpokládá se ale, že Si měl mít proslov.
Stanton vysvětluje, že kromě snahy vyhnout se konfliktu má Siho cesta do USA i druhé důležité téma - vzájemný obchod. Připomíná, že Spojené státy v průběhu let poslaly do Číny mnoho investic a tím ji pomohly otevřít se světu a zlepšit jejich ekonomiku.
Setkání s podnikateli proto byla běžná i v minulosti. "Šlo o neustálý proud návštěvníků, které často doprovázel bývalý vysoce postavený úředník," vzpomíná Stanton na druhou polovinu 90. let minulého století, kdy žil v Pekingu.
Současnému obchodu ale často brání americké sankce nebo čínské zákony. Jeden z novějších zákonů například dovoluje úřadům kohokoliv, včetně cizinců, zadržet. Často navíc bez vysvětlení. "Kvůli tomu do Číny upřímně mnoho lidí ani nechce jet, aby náhodou nebyli zatčeni. Už se to i stalo. Přirozeně proto mají podniky o setkání zájem," uzavírá Stanton.
