Hitler se 8. listopadu 1939 chystal na svůj tradiční projev. Řeč měl přednést u příležitosti výročí neúspěšného puče z roku 1923. Každoroční vzpomínková slavnost v Mnichově připomínala nezdařený pokus o nacistický převrat v Německu, přezdívaný také pivní puč.
Předseda nacistické strany NSDAP ani lidé z jeho blízkého okolí neměli nejmenší tušení, že se ve sloupu v těsné blízkosti řečnického pultu schyluje k výbuchu časované bomby. Jejím výrobcem byl jihoněmecký tesař Georg Elser.
"Došel k závěru, že Hitler je zlo, které musí být eliminováno," píše se o Elserovi, jinak vcelku obyčejném řemeslníkovi z rolnické rodiny, v knize Dějiny moderního Německa. Autorka Mary Fulbrooková nazývá muže odvážným člověkem, který konal bez politické podpory.
Právě to, že se Elser o atentát pokusil sám, je na celém příběhu možná jedna z nejpozoruhodnějších věcí, které později nechtěl věřit ani sám Hitler. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová označila Elsera za hrdinu protinacistického vzdoru, který se ideologii vzepřel sám ve snaze zabránit dalšímu světovému konfliktu.
Elserovi bylo 36 let, když se tehdy diktátora pokusil sprovodit ze světa. Otec malého synka vše chystal s nadmíru důslednou přípravou a o svém plánu nikomu neřekl.
Chtěl předejít další válce
Vyučený truhlář a nedostudovaný slévárník spřádal plány na atentát dlouho. Myšlenka na vraždu německého politika mu na mysli vytanula už v roce 1938. Tenkrát nabyl přesvědčení, že druhá světová válka je pod vládou Hitlera nevyhnutelnou záležitostí. To se později ukázalo jako oprávněná obava.
Elser choval k nacismu velký odpor. Chvíli byl členem komunistické strany, výrazněji politicky činný ale nikdy nebyl. Zpovzdálí však sledoval Hitlerovy politické kroky. "Dle jeho pozdějších výpovědí uvádí, že jedna z klíčových motivací pro atentát byla mnichovská dohoda z roku 1938," stojí v knize britského historika Rogera Moorhouse Atentáty na Hitlera.
"Zvažoval jsem, jak zlepšit podmínky pracujících a vyhnout se válce. Nikdo mě k tomu nenabádal," uvedl sám Elsner později u výslechu na gestapu. Spis jeho výpovědí, které si zaznamenala německá tajná policie, byl objeven v 60. letech 20. století.
Georg Elser se na Hitlera rozhodl nastražit bombu, na jejíž výrobě intenzivně pracoval. V letech 1925 až 1929 byl zaměstnaný v továrně na hodinky, kde se naučil vyrábět časovače.
Kromě způsobu, jak se Hitlera zbavit, visel ale otazník také nad výběrem vhodného místa a času. Elser po nějaké době rozmýšlení usoudil, že mu nejlépe poslouží právě vzpomínková událost na nepodařený pivní puč z počátku 20. let. Na této slavnosti nemohl Hitler se svým projevem chybět.
Práce ve dne v noci
"Osamělý atentátník" Elser nechtěl nic podcenit a jako divák se na akci, která se konala každoročně, přišel podívat v roce 1938. Slavnost tradičně hostila budova pivnice Bürgerbräukeller v Mnichově.
Český spisovatel a znalec německé historie Josef Petr Stern v knize Hitler - vůdce a lid popisuje, že Elser si v sále pivnice všiml bezpečnostních nedostatků v ostraze i nedokonalostí u řečnického pultu a v celkovém uspořádání sálu.
Po důkladném přezkoumání celé haly se rozhodl, že bombu umístí do nosného sloupu, který se tyčil přímo za řečnickým pultem. Mnichov začal kvůli chystané operaci pravidelně navštěvovat, v srpnu 1939 se do města přestěhoval natrvalo.
Nejprve se v pivovaru snažil opakovaně a neúspěšně získat zaměstnání. Když ho ale i po několikáté odmítli přijmout, aktivoval Elser svůj plán B. Ten spočíval v tom, že se každý večer proplížil do pivnice na večeři, pak zadem tajně vnikl do skladiště a počkal na konec otevírací doby. Když budova konečně zela prázdnotou, dal se do práce - celou noc usilovně hloubil dutiny ve sloupu, který si na úplném začátku důkladně přeměřil.
Dřevěné obložení, které sloup krylo, prořezával tak, aby ho mohl jako zkušený tesař zpětně dokonale zakrýt.
Tyto náročné přípravy mu zabraly měsíc. Pátého listopadu vložil bombu s na tu dobu velmi propracovaným časovým mechanismem do kovové skříňky a tu pak umístil do vydlabané díry ve sloupu. S časem exploze 8. listopadu, 21:20.
Když muž vše důkladně připravil, odjel do Kostnice. Odtud chtěl uprchnout do Švýcarska, kde v minulosti pracoval.
Hitler chtěl projev zrušit
Jenže zatímco si Elser celé dny i noci lámal hlavu nad tím, jak vše nejlépe připravit, Hitler zvažoval, že projev vůbec nepřednese. Plně jej zaměstnával průběh druhé světové války, která v té době vstoupila do svého třetího měsíce.
Slavnost v mnichovském pivovaru byla ale považována za opravdu významnou, a tak nakonec přistoupil na kompromis. Proslov, ve kterém se chystal vyzdvihnout úspěšnou roli Německa ve válce a hanit nepřátelské země, přednese, ale zkrátí ho. Chtěl co nejdříve odcestovat zpátky do Berlína a věnovat se vojenským plánům.
Nacistický vůdce tak nakonec řečnil něco přes hodinu, což byla oproti předchozím letům nečekaně krátká doba. Elserova bomba sice vybuchla na vteřinu přesně, ovšem vzhledem k tomu, že Hitler projev nečekaně ukončil, nacházel se v okamžiku exploze už třináct minut mimo sál.
Překvapený diktátor
Mohutná exploze zcela zdemolovala interiér pivnice a zanechala po sobě osm mrtvých a na šest desítek zraněných. Elsera zadržela ve Švýcarsku pohraniční kontrola. Muže zradil obsah jeho kapes, který kontrolorům připadal podezřelý. Schovával v nich šrouby, nýty nebo adresy muničních továren.
Elsera tvrdě vyslýchalo gestapo, k činu se nakonec přiznal. Hitler byl ale dlouho přesvědčen, že má v atentátu prsty nějaká nepřátelská velmoc a Elser je pouze jejím nástrojem.
Tajnou policii přesvědčilo až to, jak detailně muž přípravu atentátu líčil. Historik Roger Moorhouse v knize Atentáty na Hitlera zmiňuje, jak byl nacistický politik zaskočen tím, jaký typ člověka se ho pokusil zabít. "Nebyl to Žid a ani se s Židy nepřátelil, nebyl to komunista, byl abstinent … Patřil k bezúhonným německým pracujícím, o nichž se nacisté domnívali, že jsou páteří jejich strany," píše Moorhouse.
Georg Elser byl následně převezen do koncentračního tábora Sachsenhausen a později do Dachau, kde měl přečkat válku a poté měl být postaven před soud. Na jejím sklonku, 9. dubna 1945, byl však na příkaz z nejvyšších míst zastřelen. Jeho tělo bylo spáleno v krematoriu v Dachau. Německý režisér Oliver Hirschbiegel natočil v roce 2015 o Elserově nezdařené operaci film Třináct minut.
Jihoněmecký řemeslník nebyl jediný, kdo se pokusil zabít nacistického diktátora. Například v listopadu 1938 se o atentát na Hitlera pokusil švýcarský student teologie Maurice Bavaud, v červenci 1944 se o to samé snažila skupina odpůrců režimu s operací nazvanou Valkýra.
Žádný z atentátů ale nebyl úspěšný. Německý vůdce nakonec spáchal sebevraždu. Těsně před koncem druhé světové války se 30. dubna 1945 zastřelil ve svém bunkru.
