Nevezete Snowdena? Prezident musel neplánovaně přistát

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
3. 7. 2013 11:28
Evropské úřady donutily Eva Moralese zastavit na cestě z Moskvy ve Vídni
Evo Morales, prezident Brazílie.
Evo Morales, prezident Brazílie. | Foto: Reuters

* Moralesovo letadlo bylo prohledáno, Snowdena nenašli * Prezidenta "unesl imperialismus", zlobí se Bolívie

La Paz/Vídeň - Bolívijci se zlobí. Jejich prezident Evo Morales totiž musel na cestě z Moskvy neplánovaně přistát ve Vídni.

Cesta domů se mu znovu otevřela teprve poté, co byl letoun prohledán.

Evropané prezidenta z jihu Ameriky podezírali, že má na palubě bývalého technika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena.

Moralesovo letadlo donutily k zastávce evropské úřady. Francie a Portugalsko mu totiž náhle zrušily povolení k přeletu nad svými územími, a to právě kvůli třicetiletému uprchlíkovi. Pokračování neumožnilo ani Španělsko.

"Řekli nám, že jde o technické problémy, později jsme ale z vysvětlení některých činitelů zjistili, že se objevila nepodložená podezření o přítomnosti pana Snowdena v letadle," uvedl bolívijský ministr zahraničí David Choquehuanca. "Nevíme, kdo si takovou lež vymyslel," řekl.

Dodal, že Paříž a Lisabon budou muset své počínání vysvětlit, protože jejich rozhodnutí "ohrozilo prezidentův život". Bolivijský viceprezident Alvaro Garcia uvedl, že Moralese "unesl imperialismus".

Photos of Edward Snowden, a contractor at the National Security Agency (NSA), and U.S. President Barack Obama are printed on the front pages of local English and Chinese newspapers in Hong Kong in this illustration photo June 11, 2013. Snowden, who leaked details of top-secret U.S. surveillance programs, dropped out of sight in Hong Kong on Monday ahead of a likely push by the U.S. government to have him sent back to the United States to face charges. REUTERS/Bobby Yip (CHINA - Tags: POLITICS MEDIA) Published: Čer. 11, 2013, 11:20 dop.
Photos of Edward Snowden, a contractor at the National Security Agency (NSA), and U.S. President Barack Obama are printed on the front pages of local English and Chinese newspapers in Hong Kong in this illustration photo June 11, 2013. Snowden, who leaked details of top-secret U.S. surveillance programs, dropped out of sight in Hong Kong on Monday ahead of a likely push by the U.S. government to have him sent back to the United States to face charges. REUTERS/Bobby Yip (CHINA - Tags: POLITICS MEDIA) Published: Čer. 11, 2013, 11:20 dop. | Foto: Reuters

Mluvčí rakouského ministerstva zahraničí Alexander Schallenberg agentuře AP potvrdil, že Snowden s Moralesem na palubě letadla nebyl. Dodal, že bolivijský prezident následně přespal v hotelu ve Vídni.

Zastrašování Washingtonu?

Podle bolivijského ministra obrany Rubena Saavedry může být za rozhodnutím evropských zemí Washington.

"Máme podezření, že je (obě evropské vlády) využila cizí mocnost, v tomto případě Spojené státy, jako prostředku k zastrašení bolivijského státu a prezidenta Moralese," řekl Saavedra.

Morales byl v Moskvě na zasedání velkých vývozců plynu, setkal se i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru pro ruskou televizi Morales řekl, že Bolívie je ochotna uvažovat o tom, že Snowdenovi poskytne azyl.

Snowden nadále zůstává v tranzitu na moskevském letišti Šeremeťjevo. V úterý zrušil svou žádost o udělení azylu v Rusku, když se dozvěděl o Putinově podmínce, podle níž by musel ukončit "protiamerickou činnost". Uprchlík, který je v USA stíhán za prozrazení tajných informací, mezitím požádal o azyl dvě desítky dalších zemí.

Moskevské letiště, kde nedobrovolně pobývá Američan Snowden.
Moskevské letiště, kde nedobrovolně pobývá Američan Snowden. | Foto: Reuters

Z oslovených zemí jej zatím výslovně odmítly Brazílie, Finsko, Německo, Indie a Polsko. Úřady Ekvádoru, Islandu, Norska, Rakouska, Španělska a Švýcarska oznámily, že žádost o udělení azylu musí Snowden podat na jejich území, což je v jeho momentální situaci nemožné.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro opakovaně ujistil, že jeho země je ochotna Snowdena přijmout.

Snowden prozradil médiím podrobnosti o utajovaném vládním programu Prism, jehož součástí je sledování internetové a telefonické komunikace v zahraničí. Americké ministerstvo spravedlnosti ho obvinilo ze špionáže a krádeže úředních dokumentů.

 

Právě se děje

před 28 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy