Snowden požádal v Rusku o azyl a tvrdě kritizoval Obamu

ČTK Petr Jemelka ČTK, Petr Jemelka
2. 7. 2013 8:36
EU je informacemi o špehování ze strany USA zděšena a žádá okamžité vysvětlení
Třicetiletý IT expert takřka v přímém přenosu mění euro-americké vztahy.
Třicetiletý IT expert takřka v přímém přenosu mění euro-americké vztahy. | Foto: Reuters

Brusel - Američan Edward Snowden v Rusku v neděli požádal o politický azyl.

Ruským médiím to v pondělí oficiálně oznámil šéf konzulární služby na moskevském letišti Šeremeťjevo Kim Ševčenko.

Snowden, který je v USA stíhán za špionáž a v tranzitním prostoru v Moskvě se zdržoval od 23. června, požádal o politický azyl v neděli večer.

"Včera ve 22:30 (20:30 SELČ) se do konzulární kanceláře ruského ministerstva vnitra na letišti Šeremeťjevo dostavila občanka Velké Británie Sarah Harrisonová, která je právní zástupkyní a zmocněnkyní občana USA Snowdena. Odevzdala jeho žádost o poskytnutí politického azylu v Rusku," uvedl Ševčenko. Harrisonová je právnička serveru WikiLeaks a před týdnem do Moskvy přiletěla se Snowdenem.

Snowden mezitím obvinil prezidenta Baracka Obamu, že se snaží zabránit mu v získání azylu. Uvedl to v prohlášení zveřejněném serverem WikiLeaks, s nímž muž obviněný Spojenými státy ze špionáže spolupracuje. Snowden také poslal dopis ekvádorským úřadům, v němž tvrdí, že jej USA pronásledují nezákonně.

Jde o první Snowdenovy ohlasy na dění kolem jeho osoby od chvíle, kdy před osmi dny vyrazil z Hongkongu do Ruska. Třicetiletý muž Obamu nařkl z toho, že viceprezidentu Joe Bidenovi nakázal "tlačit na lídry národů, u nichž jsem žádal o ochranu, aby zamítli mé žádosti o azyl", píše se v prohlášení zveřejněném WikiLeaks.

Snowden obvinil Obamovu vládu z toho, že si osvojila strategii "používání občanství jako zbraně". Muž, který se přiznal k vyzrazení informací o tajném americkém sledovacím programu Prism, se v současnosti nachází v tranzitním prostoru moskevského letiště a nemůže odletět, neboť mu USA zrušily cestovní pas.

Rusko Snowdena nevydá, nesmí ale poškozovat USA

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí na tiskové konferenci v Moskvě oznámil, že Rusko Snowdena prchajícího před americkou spravedlností do USA nevydá. Pokud nebude dále poškozovat Spojené státy, může Američan v Rusku zůstat.

"Rusko nikdy nikam nikoho nevydalo a vydávat se nechystá. V nejlepším případě jsme si za jistých okolností vyměňovali naše agenty," odpověděl šéf Kremlu na dotaz, zda je Moskva ochotna uspokojit žádost USA o Snowdenovo vydání.

"Pokud tady (Snowden) bude chtít zůstat, máme jednu podmínku. Musí zastavit svou činnost zaměřenou na to, aby způsobil škody našim americkým partnerům... Jakkoli to zní z mých úst podivně," podotkl Putin, který v sovětské éře působil jako agent KGB v komunistickém Německu.

Snowden se podle ruského prezidenta považuje za ochránce lidských práv a svou aktivitu namířenou na šíření utajovaných informací podle všeho zastavit nehodlá. "Takže si musí zvolit jinou zemi svého pobytu a vydat se tam," uvedl Putin. Kdy k tomu dojde, prezident ale neví. "Kdybych to věděl, hned bych vám to řekl," ujistil novináře.

Putin zvlášť zdůraznil, že Snowden není ruským agentem a s ruskými rozvědkami nespolupracuje. "Odpovědně prohlašuji, že s námi ani dnes nespolupracuje. Ani my s ním nijak nepracujeme," řekl.

Americký list The Los Angeles Times v pondělí napsal, že Snowden předal ruským úřadům seznam patnácti států, kde by chtěl získat politický azyl. Které to jsou, americký list neuvedl. Kromě Ekvádoru podle ruských médií připadá v úvahu Venezuela a Bělorusko. Oba tyto státy už veřejně vyjádřily ochotu Američana přijmout, sám je ale zatím o azyl nepožádal. 

Kauza může vážně poškodit euro-americké vztahy

Z informací vynesených bývalým agentem a spolupracovníkem americké rozvědky vyplývá, že Spojené státy špehovaly nejméně 38 evropských ambasád a misí. V oficiálních dokumentech je dokonce označovaly jako "cíle".

Evropská unie je zděšena, pobouřena a žádá okamžité vysvětlení.

Zatím poslední přísně tajné dokumenty amerických zpravodajských služeb, které zveřejnil whistleblower Edward Snowden, mohou vážně poškodit euro-americké vztahy, shodují se politické špičky starého kontinentu.

"Jsem hluboce zděšen a šokován. Pokud se ta obvinění prokážou, bude to mít extrémně vážné dopady na euro-americké vztahy. Za Evropský parlament důrazně žádám vysvětlení," prohlásil předseda europarlamentu Martin Schulz.

Někteří evropští politici už hovoří o tom, že aféra ohrožuje dohadovanou úmluvu o volném transatlantickém obchodu.

"Partneři se navzájem nešpehují. Nemůžeme jednat o velké zóně volného obchodu, když je na stole sebemenší podezření na špionážní aktivity v úřadech našich vyjednavačů," reagovala například eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.

Američané své evropské spojence odposlouchávali, sledovali a monitorovali jejich elektronickou komunikaci. Snowden prozradil německému týdeníku Der Spiegel, že evropským činitelům mimo jiné instalovali do kanceláří štěnice, "napíchávali" optické kabely a kopírovali data z počítačů.

Metody jako ze špionážních románů byly zřejmě používány naprosto běžně.

Jak za studené války, soptí Francouzi

Na seznamu sledovaných diplomatických zastoupení jsou mimo jiné francouzské, italské a řecké ambasády. Zájem tajných služeb navíc není omezen jen na evropské spojence. CIA a NSA se údajně zajímají také o komunikaci japonských, mexických, jihokorejských, indických a tureckých spojenců.

"Jestli je to pravda, připomíná to studenou válku. (Německý) ministr spravedlnosti požádal Spojené státy o okamžité vysvětlení," řekl CNN jeho mluvčí Anders Mertzlufft.

Ozvala se i Francie. "Něco takového, pokud se to prokáže, je absolutně nepřijatelné," prohlásil šéf tamní diplomacie Laurent Fabius.

Prezident Francois Hollande v pondělí odpoledne přidal ještě ostřejší výrok. "Veškeré sledování komunikace francouzské administrativy musí okamžitě přestat, jinak Francie přeruší veškerá jednání (s USA)," prohlásil podle CNN.

USA obzvlášť zajímaly hádky členských zemí

Žádná omluva z druhé strany Atlantiku zatím nepřišla. Naopak. Ministr zahraniční John Kerry i kancelář šéfa výzvědných služeb prohlásili, že nejde o nic neobvyklého. Podobné praktiky podle nich používají všechny země.

"Jasně jsme oznámili, že Spojené státy shromažďují tajné informace takové povahy, jaké sbírají všechny státy," stojí v prohlášení DNI. Tento úřad již v neděli oznámil, že na žádosti evropských vlád o vysvětlení odpoví "diplomatickými kanály", a že tedy nebude záležitost komentovat veřejně.

Šéf Bílého domu je v současné době na turné po Africe, ke skandálu s odposloucháváním Evropanů se ale bude muset dříve či později vyjádřit.

Vladimir Putin.
Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Britský deník The Guardian s odkazem na dokument poskytnutý Snowdenem napsal, že Američany obzvlášť zajímaly spory jednotlivých členských států nad globálními tématy. Za tímto účelem měla NSA nainstalovat štěnici do faxovacího zařízení.

Server Spiegel Online už o víkendu napsal, že Američané sledovali komunikaci v bruselském sídle Rady EU.

Zatímco informace poskytnuté třicetiletým IT expertem Edwardem Snowdenem hýbou světem, sám Snowden zůstává uvězněn v tranzitním prostoru moskevského letiště.

Plán úprku do Ekvádoru mu nevyšel, protože mu úřady v rodné zemi zneplatnily pas, a whistleblower se tak nemůže odbavit.

Ekvádorský prezident Rafael Correa se podle agentury AP nechal slyšet, že je jeho osud v rukou Rusů. "Je to na rozhodnutí ruských orgánů. Nemá pas, neznám sice ruské zákony a nevím, zda může opustit letiště, ale vidím, že nemůže. Pokud dorazí na ekvádorské velvyslanectví, budeme se jeho žádostí o azyl zabývat," prohlásil.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 4 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy