Rekonstrukce - Když se počítačový expert Edward Snowden v květnu omluvil z práce pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA) s tím, že musí na léčbu epilepsie, nikdo netušil, že tím odstartuje špionážní příběh, který bude sledovat celý svět.
Události kolem jednoho z největších skandálů v dějinách Spojených států nabraly spád 20. května, kdy se Snowden sebral a s laptopy, pevnými disky a USB flashdisky plnými přísně tajných dat odletěl do Hongkongu.
V době, kdy začaly deníky The Guardian (5. června) a The Washington Post (6. června) postupně zveřejňovat utajované informace americké administrativy, byl už v luxusním hongkongském hotelu Mira.
Krycí jméno pravdomluvný
Kontakt s novináři ale bývalý agent CIA udržoval už od ledna letošního roku - jako první oslovil dokumentaristku a členku rady Nadace pro svobodu tisku Lauru Poitrasovou.
Zřejmě právě přes ni a nadaci se dostal k redaktorovi Guardianu Glennu Greenwaldovi a Bartonu Gellmanovi z Washington Postu.
Začátkem června, kdy svět šokovaly stále další a další informace o telefonních odposleších a masivním špiclování milionů uživatelů internetu prováděné v rámci tajného programu PRISM, ještě nikdo netušil, kdo za vynesením informací stojí.
Edward Snowden zprvu s novináři komunikoval pouze prostřednictvím šifrovaných mailů. Používal pseudonym Verax, což v latině znamená pravdomluvný. V Hongkongu se už ale s reportéry scházel osobně.
Nebudu se schovávat, prohlásil a zmizel
Další zlom nastal 9. června, kdy The Guardian na Snowdenovu žádost identifikoval svůj zdroj. Špičkový IT specialista tehdy tvrdil, že nemá proč se schovávat.
"Nejsem tady, abych se skrýval před spravedlností. Jsem tady, abych odhalil zločinné jednání. Mým záměrem je požádat soudy a lid Hongkongu, aby rozhodli o mém osudu," uvedl technik.
O den později se odhlásil z hotelu a zmizel neznámo kam. Se zasvěcenými novináři nicméně zůstával v kontaktu a ti tvrdili, že vědí, kde je.
Pomoc Hongkongu...
Dvaadvacátého června Spojené státy Edwarda Snowdena oficiálně obvinily ze špionáže a požádaly Čínu o jeho vydání. O den později přišla média s informací, že je Snowden na cestě do Moskvy, odkud se chce přes Havanu dostat do Ekvádoru, kde chce, stejně jako zakladatel WikiLeaks Julian Assange, požádat o azyl.
Washington okamžitě varoval všechny země, aby mu v jeho cestě přes půl světa nepomáhaly. Čína, která tvrdí, že se do případu nijak nevměšovala, ale bývalému americkému agentovi umožnila vycestovat.
Oficiálně proto, že Američané pro Snowdenovo zadržení "z pohledu hongkongského práva nepředložili dostatečné důkazy". Do jaké míry se na rozhodování podílel Peking, není jasné.
Hongkong je sice na čínské poměry značně autonomní území, ovšem k citlivosti případu je podle analytiků pravděpodobné, že se rozhodovalo na nejvyšších místech.
V neděli po příletu na moskevské letiště Šeremeťjevo zůstal Snowden v hotelu uvnitř tranzitního prostoru, tedy na neutrální půdě. Ještě týž den Ekvádor potvrdil, že tam bývalý americký agent požádal o azyl.
... a trable v Rusku
Podle informací pracovníků organizace WikiLeaks měl v pondělí odletět na Kubu a odtamtud přes Venezuelu do Ekvádoru. Letenku měl, ale jeho místo zůstalo prázdné. Nikdo netušil proč.
Spekulovalo se o tom, že cesta do Moskvy byla pouhým zastíracím manévrem, aby Čína získala čas na zkopírování dat, jež má Snowden u sebe.
Z posledních informací, s nimiž přišla ruská média ve středu, vyplývá, že je vysvětlení nejspíš jednodušší. Edward Snowden se nemůže odbavit se svým americkým pasem, neboť jeho platnost Spojené státy pozastavily už v pátek a on jiné doklady nemá.
Z patové situace by ho mohl dostat utečenecký ekvádorský pas, ten ale oproti původním informacím podle všeho zatím nemá. Vydání do Spojených států třicetiletému whistleblowerovi prozatím nehrozí - dostalo se mu o tom ujištění z nejvyšších míst.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Spojené státy a Rusko nemají žádnou dohodu o vydávání vězňů a Moskva Washingtonu nevyhoví.
