Moderátorka saúdskoarabské televizní stanice al-Arabíja Raš Nabílová minulý týden v živém rozhovoru "tvrdě grilovala" člena užšího vedení Hamásu v exilu Chálida Mišála. Například zmínila, že Hamás je nyní přirovnáván k teroristickému hnutí Islámský stát a položila si řečnickou otázku, proč by vlastně Arabové měli Hamás podporovat.
Další saúdský novinář a politický komentátor Abdal Azíz Chamís označil Hamás za nástroj Íránu, který používá ženy a děti v Gaze jako lidské štíty a vůbec se na ně neohlíží.
Přestože oficiálně Rijád vyzval Izrael k zastavení operací v Gaze, jeden z vlivných členů saúdské královské rodiny a bývalý dlouholetý šéf rozvědky princ Turkí al-Fajsal veřejně kritizoval Hamás a odsoudil útok na izraelské civilisty ze 7. října, při kterém zemřelo na 1400 lidí.
Saúdská Arábie a Izrael spolu tajně vyjednávaly o navázání diplomatických vztahů. Podobně jako je v roce 2020 se židovským státem uzavřely Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Maroko. Po útoku Hamásu a izraelské vojenské odpovědi v Gaze ale Saúdové rozhovory přerušili.
"Myslím, že přerušení rozhovorů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem bylo jedním z cílů útoku Hamásu. Chtějí vyprovokovat velkou válku a zamezit tomu, aby více arabských zemí uzavřelo mír s Izraelem," řekl Aktuálně.cz Ely Karmon, izraelský analytik z Centra pro studium terorismu v Herzliji.
"Není náhoda, že íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí tři dny před útokem Hamásu veřejně kritizoval Saúdskou Arábii za jednání s Izraelem. Dohoda by zároveň pro Saúdskou Arábii znamenala velkou vojenskou pomoc Spojených států, což je proti zájmům Íránu," uvedl dále.
Role prostředníka v saúdsko-izraelském jednání se ujaly právě Spojené státy. Za dohodu s židovským státem Rijádu slíbily masivní vojenskou pomoc a know-how pro stavbu jaderných elektráren. Karmon ale pro Aktuálně.cz uvedl, že výstavbu jaderných reaktorů v arabské zemi Izraelci nevnímají příliš kladně, protože jaderný program lze zneužít i k vojenským účelům.
V době bombardování Gazy je pro saúdský režim citlivé pokračovat v jednáních, protože veřejné mínění ve všech arabských zemích je silně protiizraelské. Podání ruky dlouholetému nepříteli by Írán a další odpůrci Saúdů interpretovali jako zradu a rezignaci na boj za práva Palestinců.
Írán, který radikály z Hamásu podporuje, představuje pro Saúdskou Arábii hlavního regionálního rivala. Snaží se ovládnout dopravu v Perském zálivu a v islámském světě soupeří o vliv a spojence právě se saúdskoarabským královstvím. Ve válce v Sýrii stály obě země tvrdě proti sobě. Íránci podporovali režim prezidenta Bašára Asada, Saúdové opozici.
S Íránem se nepřátelí ani Izrael, na Blízkém východě tak rezonuje logika hesla "Nepřítel mého nepřítele je můj přítel".
Bezpečnostní kontakty mezi Izraelem a Saúdskou Arábií přitom existují. Rozvědky obou zemí si vyměňují informace, komunikují spolu a Saúdové povolili letounům mířícím do židovského státu přelet přes své území. Podle izraelského deníku Haarec navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu tajně Saúdskou Arábii v listopadu 2020. Přiletěl tam s ním také někdejší šéf izraelské tajné služby Mossad Josi Kohen.
"Útokem na Izrael hodil Hamás symbolicky bombu i do jednacího sálu, kde Saúdové a Izraelci mluvili o dohodě a spolupráci," citoval francouzský deník Le Monde arabského analytika Husajna Ibíše z amerického think-tanku Arab Gulf States Institute.
Video: Izrael překračuje pravidla vedení války, tvrdí analytik (30. 10. 2023)
