Po útoku Hamásu se zahraniční pozorovatelé shodovali, že izraelská invaze do Pásma Gazy je jen otázkou času. Když před dvěma týdny Izrael vyzval obyvatele severní části území, že mají pouhých 24 hodin na evakuaci, očekávalo se brzké zahájení útoku. Od té doby se sice ještě více vyostřilo bombardování oblasti, pozemní operace ale stále nevypukla.
Vojenský expert Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy dodává, že možná ani lidé v nejužším okolí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua neví, jak přesně bude ofenzivní operace probíhat.
"Fakt, že útok 7. října Izrael zaskočil, ukazuje, že zpravodajské pokrytí Gazy a Hamásu nemusí být zdaleka ideální," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Izraelská armáda oblast neustále monitoruje a díky úplné námořní blokádě i přísné kontrole pozemních hranic ví, jak situace na místě zhruba vypadá. Naposledy ale přímo uvnitř Gazy operovala v roce 2014.
Tehdy se Izrael během operace Ochranné ostří snažil zničit síť tunelů, které si tam Hamás vybudoval, a tím organizaci oslabit. V Gaze izraelští vojáci strávili celkem 19 dnů a došlo i na tvrdé městské boje.
Dlouhá kontrola Pásma Gazy
Hamás tehdy nasadil malé, ale těžce vyzbrojené útočné oddíly - někdy oblečené v izraelských uniformách - vybavené kulomety, protitankovými řízenými střelami a granáty. Ty, jak připomíná list The Economist, způsobovaly ztráty i nejlepším izraelským jednotkám.
"Odpor proti izraelským pozemním silám byl obratný, přizpůsobivý a vedený soudržně," uvádí studie amerického think-tanku RAND Corporation. "Ozbrojenci se ochotně zapojovali do boje zblízka s izraelskými silami a odhodlaně prováděli infiltrační a přepadové mise," hodnotí experti téměř deset let staré boje.
Tentokrát ale půjde o ještě větší vojenskou operaci než v předchozích letech. Izraelci jsou zděšeni brutálním útokem Hamásu, který si vyžádal přes 1400 obětí, a chtějí, aby vláda situaci vyřešila. "Pokud bude cílem Izraele zničení alespoň části 'středního managementu Hamásu' a jeho infrastruktury, bude muset po dobu nejméně několika týdnů držet fyzickou kontrolu v oblastí Gazy," tvrdí Kofroň.
Podle analytika by tak operace mohla mít několik fází. Začít by mohla na severu a postupně by směřovala i na jih Pásma Gazy, kam je nyní přes přechod Rafáh dovážena humanitární pomoc z Egypta.
Civilní oběti
Další nepříjemností pro izraelské vojáky budou civilisté. Většina bojů bude nejspíš probíhat v hustě obydlených částech, přičemž v Gaze o velikosti zhruba tří čtvrtin Prahy žije více než dva miliony lidí, kteří nemají kam utéct. Už nyní kvůli izraelskému bombardování zemřelo přes sedm tisíc lidí, tvrdí ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem.
To nahrává i radikálnímu hnutí. "Pokud bude Hamás používat objekty s civilisty pro své bojové akce, obětí bude v řádu vyšších tisíců, spíše však desetitisíců," předpokládá Kofroň. Odhaduje, že se Hamás nebude nijak snažit civilním obětem zabránit, spíš naopak. Vysoký počet mrtvých Palestinců může výrazně poškodit Izrael na mezinárodní scéně.
Boj v zastavěném terénu navíc ještě výrazněji komplikuje situaci pro Izrael. Podle základů vojenské taktiky je pro úspěšný útok nutné mít nad obránci jasnou početní převahu, v případě dobývaní města to ale platí dvojnásob.
Izrael nebude moci dobře využívat průzkumné a pozorovací prostředky, a kvůli civilistům bude mít problém i s využíváním své palební převahy, domnívá se Kofroň. "Hamás nemá sílu Izrael porazit, ale může mu způsobit velké ztráty," říká. Hnutí navíc pod Pásmem Gazy vede tunely, kde mohou bojovníci dlouho odolávat technologicky silnějšímu i početnějšímu nepříteli.
Nižší výdaje na armádu
Izraelská armáda navíc s podobným zásahem nemá velké zkušenosti. V posledních letech se její operace soustředily hlavně na Západní břeh Jordánu, kde uklidňovala demonstrace nebo zasahovala proti většinou neozbrojeným Palestincům. Nemusela ale bojovat proti vycvičeným a vyzbrojeným bojovníkům Hamásu.
Část bojovníků hnutí Hamás prošla výcvikem u Íránských revolučních gard, jedná se nejspíš o tisícovky lidí. "Toto jádro sice nemá stejnou kvalitu přípravy jako elitní útvary Izraelců, ale bylo by velkou chybou je podceňovat. Zejména v městském terénu," myslí si Kofroň. Kromě toho navíc teroristy podpoří desetitisíce milicionářů, kteří ale už tak dobře vycvičení nejsou.
"Schopnosti armád výrazně ovlivňuje to, na jaký typ konfliktu se připravují a jak intenzivně konkrétní scénář cvičí," říká Kofroň. Izrael s větší válkou v posledních letech nepočítal, čemuž odpovídá i postupný pokles vojenských výdajů na nynějších asi 4,5 procenta HDP. I tak více procent na armádu dává jen devět dalších zemí.
Podobný problém měla izraelská armáda už v roce 2006 při válce v jižním Libanonu. I tehdy se před válkou zaměřovala hlavně na polopolicejní operace a v konfliktu se silně spoléhala hlavně na vlastní technologickou převahu. Ukázalo se ale, že armáda nebyla na boj s útočníky vycvičenými Hizballáhem řádně připravena. Izrael následně provedl řadu reforem. Není ale jisté, jestli se udržely až dodnes.
Zátěž pro izraelskou ekonomiku
Izrael nyní před operací zmobilizoval asi 300 tisíc záložáků a k dispozici má půlmilionovou armádu. Kromě Pásma Gazy ale musí hlídat i své vnější hranice. Podle Kofroně je pravděpodobné, že do invaze v Gaze zapojí židovský stát vyšší desítky tisíc vojáků.
Pokud by se ale Hamásu dařilo útoku odolávat a hnutí Izraeli způsobovalo velké ztráty, musel by nasadit více jednotek a vojáci se museli častěji střídat.
Otázkou je ale dlouhodobý horizont událostí. "Mobilizace je ekonomicky nákladná a každý měsíc výrazně dopadá na izraelskou ekonomiku. Pokud se Izrael bude snažit udržet přímou kontrolu nad Gazou po několik měsíců, nebude možné provést plnou demobilizaci," říká Kofroň.
