Mnichov - Předsedající soudce vrchního zemského tribunálu v Mnichově Manfred Götzl jde za rok do důchodu, nejdůležitější rozhodnutí kariéry má ale teprve před sebou. Jde o proces, který německá média řadí jeho významností k poválečným norimberským procesům nebo souzení členů teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) v 70. letech.
A podobně jako u RAF je jednou z hlavních tváří procesu žena. Beate Zschäpeová je poslední přeživší z tria neonacistů z Národněsocialistického podzemí (NSU), kteří se 13 let skrývali v ilegalitě na východě Německa.
Mezi roky 1998 a 2011 spáchali Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos devět rasově motivovaných vražd. Dál zastřelili mladou policistku a odpálili tři nálože v přistěhovaleckých čtvrtích německých měst. Provedli 15 loupežných přepadení. Zschäpeové, která na rozdíl od svých přátel nespáchala sebevraždu a místo toho se udala na policii, hrozí za podíl na většině trestných činů doživotí.
Soudce Götzl přečte rozsudek ve středu. Musí být naprosto bezchybný, aby ho německý Nejvyšší soud nemohl zvrátit. Pětiletý proces je jedním z nejdelších a nejdražších v historii země.
Němečtí novináři, kteří přelíčení průběžně sledují, ale nepovažují za pravděpodobné, že by se obžalované podařilo soud přesvědčit o své nevině.
Nechtěla jsem to
I přes délku procesu Zschäpeová během něj promluvila na vlastní žádost jen dvakrát. Hned na začátku si totiž vymohla, že nebude na otázky odpovídat přímo. Vždycky předkládala jen písemné odpovědi, které vypracovala s pomocí advokátů.
Poprvé se tak ozvala na podzim roku 2016 a podruhé v závěrečné řeči minulý týden. Obě příležitosti využila k tomu, aby popřela svou vinu a distancovala se od neonacistické ideologie.
"Nesuďte mě za něco, co jsem nechtěla ani neudělala," obrátila se ve svém krátkém prohlášení přímo na soudce třiačtyřicetiletá rodačka z východoněmeckého města Jena.
Obviněnou obhajují dva týmy advokátů. Jeden žádá, aby byla zcela zproštěna obžaloby, druhý by se spokojil s desetiletým trestem za žhářství a podíl na loupežných útocích.
Že Zschäpeová podpálila dům ve Zwickau, ve kterém poslední roky teroristická skupina pobývala, je nepochybné, protože se později sama udala na policii. Stalo se to v listopadu 2011, když Böhnhardt a Mundlos spáchali sebevraždu po nezdařeném přepadení banky.
V tomto napůl vyhořelém bytě pak policisté objevili DVD se záznamy o obětech deseti vražd. V některých případech natáčeli na místě činu sami pachatelé.
Dál vyšetřovatelé našli seznam s 88 jmény vytipovaných obětí, včetně představitelů židovských a muslimských organizací a dvou poslanců spolkového parlamentu, informoval týdeník Spiegel.
Milá žena, nebo manipulátorka?
Právě na základě těchto důkazů se soud snažil sestavit obrázek, jak vypadal společný život tří členů NSU. A také podíl Zschäpeové na vraždách a přepadeních.
Obhajoba trvá na tom, že Zschäpeová o zločinech svých spolubydlících a pravděpodobných partnerů dopředu nevěděla a pokaždé je zpětně odsoudila. Ženu podle reportáží ze soudní síně advokáti vykreslují jako oběť, finančně i citově závislou na zbytku organizace.
Známí Zschäpeové ze Zwickau si na ni pamatují jako na veselou a milou ženu. Jedna ze sousedek jí dokonce hlídala kočku v době, kdy trio teroristů odjelo na dovolenou k Baltu.
Soudní znalec, psychiatr Henning Sass, naopak Zschäpeovou popsal jako sebevědomou, manipulativní a egocentrickou.
Die Taten der Terrorgruppe NSU - in einer Übersicht von @dpa_infografik (fho) pic.twitter.com/52xXvVRmb8
— dpa (@dpa) July 3, 2018
Obžaloba ji považuje za jasnou členku NSU. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung nicméně neexistuje důkaz, že by se Zschäpeová osobně pohybovala na kterémkoliv místě útoku. Odborníci se ale shodují, že jen těžko by po tolika letech společného života nevěděla, co přesně oba muži dělají.
Neonacistická tetování i pomocník lidem s AIDS
Společně se Zschäpeovou na rozsudek čekají další čtyři lidé. Mezi nimi Carsten Schultze. Ten v roce 2000 předal útočníkům pistoli československé výroby, která byla vyvážená do zahraničí pod označením Vzor 83. Zbraň dala sérii devíti vražd přezdívku "Ceska-Mordserie".
Schultze je jediným z obviněných, který se z neonacistické scény prokazatelně stáhl dlouho před prozrazením NSU. Veřejně se přihlásil k homosexualitě a pomáhal nemocným s AIDS. Ze všech obžalovaných proto od soudu nejspíš odejde s nejmírnějším trestem.
Se soucitem soudců naopak nemůže počítat André Eminger, který ani v soudní síni neskrývá své tetování s číslicí 88, kódem, který neonacisté používají pro pozdrav Adolfu Hitlerovi. Také se "chlubí" nápisem "Zemři, Žide, zemři". Eminger pro trojici z NSU pronajímal byty a kupoval jim jízdenky. Jeho žena a Zschäpeová byly přítelkyně.
Středeční vyřčení rozsudku budou doprovázet demonstrace na podporu rodin obětí. V případu totiž zůstávají nejasnosti ohledně postupu německých úřadů a policie. Především není jasné, jak mohla pravicově extremistická teroristická skupina fungovat tak dlouho, i když v jejím bezprostředním okolí působili informátoři tajných služeb. V roce 2012 dokonce vyšlo najevo, že bezpečnostní složky bezprostředně po prozrazení NSU zlikvidovaly některé důkazy.
Německá policie si také vysloužila kritiku za to, že pachatele vražd hledala především mezi tureckými přistěhovalci. Série úmrtí proto dostala označení Bosporská nebo Kebabová.
