Německá muzea vystavují památky, které patřily koloniím. Vraťte je, zlobí se Afričané

Zahraničí Zahraničí
20. 5. 2018 13:59
Debatu o navrácení artefaktů, které pochází z bývalých kolonií v Africe, spustil francouzský prezident Emmanuel Macron. Německo jen pomalu kráčí v jeho stopách.
Dinosaurus v berlínském Muzeu přírodní historie - ilustrační foto.
Dinosaurus v berlínském Muzeu přírodní historie - ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Berlín - V prostorách Muzea přírodní historie v Berlíně se do třináctimetrové výšky tyčí kostra dinosaura z rodu Brachiosaurus. Vzácnou památku objevil na počátku 20. století německý paleontolog v Tanzanii, bývalé kolonii Německa.

Tanzanie ale dodnes marně usiluje o to, aby si významný artefakt mohla vystavit ve svém vlastním muzeu. Německo se totiž nemá k tomu, aby památky, které původně pocházejí z bývalých afrických kolonií, vrátilo do zemí původu. Spor se zdaleka nevede jen o miliony let starou kostru dinosaura.

Je to přitom už šest měsíců, co francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Burkinu Faso na západě Afriky. Na své cestě přislíbil, že se během pěti let svého úřadování postará o navrácení památek státům, které v minulosti patřily do Francouzské koloniální říše. 

Současně s tím Macron nepřímo vyslal signál i Německu, aby se k jeho iniciativě připojilo. 

"Nemůžu přijmout fakt, že se velká část kulturního dědictví z několika afrických zemí nachází ve Francii. Existuje pro to historické vysvětlení, nikoliv ale trvalé ospravedlnění," prohlásil Macron loni v listopadu na půdě univerzity v metropoli Ouagadougou. "Africké umění musí být oslavováno nejen v Paříži, ale také v Dakaru, Lagosu, Cotonou," dodal.

Francouzský prezident tehdy sice nepředstavil žádné konkrétní mechanismy, přesto se jeho řeč setkala s nadšením ze strany zemí černého kontinentu.

A čtyřicítka organizací, které se sdružují v africké diaspoře v Německu, následně poslala otevřený dopis kancléřce Angele Merkelové. V něm ji požádaly, aby reagovala na "historickou iniciativu francouzského prezidenta".

Německo přezkoumá původ památek

Německo se ale k Macronově výzvě postavilo zatím spíš vlažně. V pondělí tamní ministryně kultury Monika Grüttersová představila nové směrnice, které mají problém vyřešit.

"Období kolonií bylo pro naši historii už příliš dlouho slepým bodem. Německo je odpovědné vůči bývalým koloniím, aby přehodnotilo tuto situaci," nechala se slyšet německá politička.

Jenže z druhé strany zaznívá kritika, podle níž jsou nově navržené dokumenty spíš odmítnutím Macronovy výzvy. "Pokyny k navrácení památek jsou pokusem o zachování koloniálních zájmů a tento pokus je odsouzen k selhání," uvedl podle britského listu The Guardian Tahir Della z Iniciativy černošského lidu v Německu (ISD).

Ministryně Grüttersová například schválila, aby experti přezkoumali původ veškerých "německých" památek od 15. století až do současnosti. Předmětem bádání bude mimo jiné tisícovka lebek, v drtivé většině původem ze Rwandy. Ty se do Evropy dostaly za koloniální éry kvůli vědeckému výzkumu lidských ras, což nyní vzbudilo pozdvižení. 

Kritikům se také nelíbí, že podle směrnic by přesun muzejních objektů nebyl vynucený. Grüttersová se totiž domnívá, že by se měly přesunout především ty památky, které porušovaly etické či právní standardy v tehdejších koloniích. 

Muzea se vzpouzí

Německá vláda má nicméně zastání v samotných muzeích, kterým se představa přesunu jejich exponátů většinou nelíbí. "Jestli se mají všechny expozice hromadně sbalit do dodávky a odeslat do jiné země, tak to nepovažujeme za správné řešení," uvedl například ředitel Německého muzejního svazu Eckart Köhne. 

Podle historika Jürgena Zimmerera z Univerzity v Hamburku potřebují německá muzea "popostrčit" od politiků. "Německá muzea potřebují jasný signál od vlády (…) Jinak přetrvá dojem, že Německu jde jen o peníze," myslí si Zimmerer. 

Video: Andrej Babiš navštívil rekonstruované Národní muzeum. Otevřít by se mělo v říjnu

Andrej Babiš navštívil rekonstruované Národní muzeum. Orevřít by se mělo v říjnu | Video: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy