Německá muzea vystavují památky, které patřily koloniím. Vraťte je, zlobí se Afričané

Zahraničí Zahraničí
20. 5. 2018 13:59
Debatu o navrácení artefaktů, které pochází z bývalých kolonií v Africe, spustil francouzský prezident Emmanuel Macron. Německo jen pomalu kráčí v jeho stopách.
Dinosaurus v berlínském Muzeu přírodní historie - ilustrační foto.
Dinosaurus v berlínském Muzeu přírodní historie - ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Berlín - V prostorách Muzea přírodní historie v Berlíně se do třináctimetrové výšky tyčí kostra dinosaura z rodu Brachiosaurus. Vzácnou památku objevil na počátku 20. století německý paleontolog v Tanzanii, bývalé kolonii Německa.

Tanzanie ale dodnes marně usiluje o to, aby si významný artefakt mohla vystavit ve svém vlastním muzeu. Německo se totiž nemá k tomu, aby památky, které původně pocházejí z bývalých afrických kolonií, vrátilo do zemí původu. Spor se zdaleka nevede jen o miliony let starou kostru dinosaura.

Je to přitom už šest měsíců, co francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Burkinu Faso na západě Afriky. Na své cestě přislíbil, že se během pěti let svého úřadování postará o navrácení památek státům, které v minulosti patřily do Francouzské koloniální říše. 

Současně s tím Macron nepřímo vyslal signál i Německu, aby se k jeho iniciativě připojilo. 

"Nemůžu přijmout fakt, že se velká část kulturního dědictví z několika afrických zemí nachází ve Francii. Existuje pro to historické vysvětlení, nikoliv ale trvalé ospravedlnění," prohlásil Macron loni v listopadu na půdě univerzity v metropoli Ouagadougou. "Africké umění musí být oslavováno nejen v Paříži, ale také v Dakaru, Lagosu, Cotonou," dodal.

Francouzský prezident tehdy sice nepředstavil žádné konkrétní mechanismy, přesto se jeho řeč setkala s nadšením ze strany zemí černého kontinentu.

A čtyřicítka organizací, které se sdružují v africké diaspoře v Německu, následně poslala otevřený dopis kancléřce Angele Merkelové. V něm ji požádaly, aby reagovala na "historickou iniciativu francouzského prezidenta".

Německo přezkoumá původ památek

Německo se ale k Macronově výzvě postavilo zatím spíš vlažně. V pondělí tamní ministryně kultury Monika Grüttersová představila nové směrnice, které mají problém vyřešit.

"Období kolonií bylo pro naši historii už příliš dlouho slepým bodem. Německo je odpovědné vůči bývalým koloniím, aby přehodnotilo tuto situaci," nechala se slyšet německá politička.

Jenže z druhé strany zaznívá kritika, podle níž jsou nově navržené dokumenty spíš odmítnutím Macronovy výzvy. "Pokyny k navrácení památek jsou pokusem o zachování koloniálních zájmů a tento pokus je odsouzen k selhání," uvedl podle britského listu The Guardian Tahir Della z Iniciativy černošského lidu v Německu (ISD).

Ministryně Grüttersová například schválila, aby experti přezkoumali původ veškerých "německých" památek od 15. století až do současnosti. Předmětem bádání bude mimo jiné tisícovka lebek, v drtivé většině původem ze Rwandy. Ty se do Evropy dostaly za koloniální éry kvůli vědeckému výzkumu lidských ras, což nyní vzbudilo pozdvižení. 

Kritikům se také nelíbí, že podle směrnic by přesun muzejních objektů nebyl vynucený. Grüttersová se totiž domnívá, že by se měly přesunout především ty památky, které porušovaly etické či právní standardy v tehdejších koloniích. 

Muzea se vzpouzí

Německá vláda má nicméně zastání v samotných muzeích, kterým se představa přesunu jejich exponátů většinou nelíbí. "Jestli se mají všechny expozice hromadně sbalit do dodávky a odeslat do jiné země, tak to nepovažujeme za správné řešení," uvedl například ředitel Německého muzejního svazu Eckart Köhne. 

Podle historika Jürgena Zimmerera z Univerzity v Hamburku potřebují německá muzea "popostrčit" od politiků. "Německá muzea potřebují jasný signál od vlády (…) Jinak přetrvá dojem, že Německu jde jen o peníze," myslí si Zimmerer. 

Video: Andrej Babiš navštívil rekonstruované Národní muzeum. Otevřít by se mělo v říjnu

Andrej Babiš navštívil rekonstruované Národní muzeum. Orevřít by se mělo v říjnu | Video: Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 376 miliard, ČSSD ho nepodpořila

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliard korun.  Projedná jej nová Poslanecká sněmovna.

Ministři za sociální demokracii návrh nepodpořili podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) státní rozpočet na příští rok, protože navrhované zvýšení platů zaměstnanců státu jen o 1400 korun nepokryje ani inflaci. Koaliční ČSSD chce podle Hamáčka dál jednat o navýšení platů hasičů, policistů, zdravotníků, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách o 3000 korun. Hamáček to napsal na Twitteru.

Vláda má rozpočet odevzdat sněmovně do 30. září. Kvůli neshodám v koalici mluvili dnes ministři za ČSSD o tzv. hlasování na sílu, převahu mají v kabinetu zástupci hnutí ANO.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Kristýna Plíšková vypadla v Nur-Sultanu v 1. kole s nasazenou Gračovovou

Jediná česká účastnice tenisového turnaje v Nur-Sultanu Kristýna Plíšková vypadla v kazašské metropoli v prvním kole. Devětadvacetiletá tenistka podlehla v úvodní den Astana Open sedmé nasazené Varvaře Gračovové z Ruska 3:6 a 6:7.

Plíšková porazila Gračovovou v červenci na antukovém turnaji nižší kategorie v Bělehradu, dnešní odveta vyšla na tvrdém povrchu jednadvacetileté Rusce. Sestra světové trojky Karolíny Plíškové udělala v zápase 10 dvojchyb, za stavu 5:4 v druhém setu nevyžila při podání soupeřky tři setboly a závěrečný tie-break prohrála.

Tenisový turnaj žen v Nur-Sultanu (tvrdý povrch, dotace 235.238 dolarů):

Dvouhra - 1. kolo:

Gračovová (7-Rus.) - Kristýna Plíšková (ČR) 6:3, 7:6 (7:5).

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Nash je viceprezidentkou cyklistické unie UCI

Kateřina Nash se stala jedním ze čtyř viceprezidentů Mezinárodní cyklistické unie (UCI). Třiačtyřicetiletá cyklokrosařka a bikerka byla zvolena do funkce během mistrovství světa v silniční cyklistice v Belgii.

Stále ještě aktivní cyklistka Nash působí v UCI od roku 2017, kdy byla zvolena za cyklokros do komise sportovců. Následně se prachatická rodačka žijící dlouhodobě v zámoří stala prezidentkou komise a automaticky se tak začlenila do řídícího výboru UCI.

Tomu šéfuje prezident David Lappartient, jehož kongres minulý týden znovu zvolil do funkce na další čtyři roky. Stejný mandát, který vyprší během silničního mistrovství světa v roce 2025 ve Rwandě, dostali také čtyři viceprezidenti včetně Nash. Jejími kolegy na této pozici jsou šéfové kontinentálních federací Afriky, Asie a Evropy.

Nash, která pod rodným jménem Hanušová reprezentovala v běhu na lyžích, plánuje ještě minimálně jednu cyklokrosovou sezonu. Na horských kolech se představila před týdnem v závodě Světového poháru ve Snowshoe a dojela šestnáctá.

Dlouholetá česká jednička má ve sbírce dva bronzy z cyklokrosového mistrovství světa, na horských kolech získala bronz na mistrovství Evropy a vyhrála jeden závod Světového poháru. Zúčastnila se pěti olympijských her, dvou zimních a tří letních.

Zdroj: ČTK
Další zprávy