Pokud by ruský prezident Vladimir Putin na podzim zastavil Evropě dodávky plynu, má Německo záložní plán. Elektřinu začnou nouzově vyrábět už vyřazené uhelné elektrárny a také zdroje používající minerální olej. Obě metody jsou přitom z hlediska množství vypouštěných škodlivin výrazně horší než jádro. Němci přitom chtějí své emise rychle snižovat. Diskuse o tom, že by země místo uhlí nechala déle v provozu své tři zbývající jaderné reaktory, přesto prakticky neprobíhá.
"Strach z jádra je v německé společnosti opravdu hluboko zakořeněný. Vždyť jedna z nejčtenějších dětských knížek mojí generace, Mraky od Gudrun Pausewangové, vypráví právě o jaderné katastrofě," vzpomíná asi pětačtyřicetiletý Christian, který vyrostl v někdejším západním Německu, na knihu, která poprvé vyšla v roce 1987, tedy rok po černobylské havárii.
"Jaderná energie tu byla vždy spojovaná s válkou," míní také Miranda Schreursová, profesorka klimatické a energetické politiky na Technické univerzitě v Mnichově. "Ať už jde o atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki, nebo o vlastní jaderný výzkum v (nacistickém) Německu během druhé světové války. A také kvůli situaci za studené války," vysvětluje Schreursová. Rozděleným Německem tehdy procházela železná opona a obyvatelé byli vychováváni v hrozbě jaderného útoku - z obou stran.
Jádro přitom mělo západu Německa - podobně jako Francii nebo také socialistickému Československu - zabezpečit stabilní dodávky proudu. Jenže na rozdíl od těchto zemí vzniklo v Německu v 70. letech velmi silné protijaderné hnutí, které ovlivnilo i spisovatelku Pausenwangovou. Postupně přerostlo v německé Zelené, dnes druhou nejsilnější stranu ve vládě kancléře Olafa Scholze. Byli to ale právě jeho sociální demokraté, kdo v roce 2000 na základě neochabujícího společenského odporu rozhodl o postupném vypnutí zbývajících jaderných elektráren v zemi. Toto rozhodnutí zvrátila v roce 2010 vláda kancléřky Angely Merkelové. V provozu tehdy bylo ještě 17 reaktorů.
Jenže o pouhý rok později zemětřesení způsobilo katastrofu v japonské Fukušimě a německá vláda v postoji k jádru otočila zatím naposledy: poslední atom má být v zemi rozštěpen ještě letos. A nic na tom nemění ani energetická krize, která Německo a zbytek Evropy sužuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Mimo záznam sice zástupci německé vlády připouští variantu, že by zbylé tři reaktory mohly běžet déle než do plánovaného 31. prosince, řeč je ale jen o prodloužení o dva či tři měsíce. "Na víc nemáme palivo ani experty, posledních jedenáct let se všichni připravují jen na vypnutí. Elektrárny už neprocházely bezpečnostními kontrolami nezbytnými pro další provoz. Není technicky možné pokračovat déle," vysvětluje berlínský diplomat, který nechce být jmenován.
Německá vláda vypočetla, že aby se investice do personálu a infrastruktury vyplatily, musely by elektrárny fungovat o tři až pět let déle. Experti na jádro sice věří, že minimálně některé překážky by bylo možné překonat, nicméně sami provozovatelé elektráren v principu nevidí smysl v tom to zkoušet. A to ani v kontextu nedávných průzkumů, které ukázaly, že těsná většina Němců by s ohledem na válku dočasné odložení vypnutí reaktorů podpořila.
Pomohlo by vlastně jádro?
Německo nyní řeší hlavně hrozbu náhlého ukončení dodávek zemního plynu z Ruska, na kterém si Berlín v posledních dekádách vybudoval závislost. V současnosti se připravuje na variantu, že plyn přestane z východu proudit ještě letos. A ani v tomto případě by jádro příliš nepomohlo. Jak upozorňují experti, většina zemního plynu se v Německu používá k vytápění, a to buď pro vytváření velmi vysokých teplot v průmyslových provozech nebo v domácnostech. Ani jedno jádrem nahradit nelze, stejně jako pokrýt výrobu elektřiny z plynových elektráren. Podíl jádra na energetickém mixu v Německu byl vloni asi dvanáct procent, letos to bude nejspíš jen pět. Pro srovnání, Temelín a Dukovany vyrobí asi dvě pětiny veškeré elektřiny v Česku.
Také Mezinárodní energetická agentura počítá s jádrem jako nutnou "berličkou" pro přechod od fosilních paliv k těm obnovitelným. Státy jako Francie nebo Česko jej nicméně chtějí štěpit trvale, pokud to půjde. Německo na místo toho plánuje co nejvíc urychlit instalaci nových větrných a solárních elektráren. Navzdory dočasnému nárůstu spotřeby uhlí ho chce současná vláda přestat spalovat už v roce 2030, tedy ještě dřív, než plánuje Praha. Obojí má ve společnosti na rozdíl od jádra prakticky univerzální podporu. I ti politici, kteří mají k jádru výjimečně neutrální postoj, preferují slunce a vítr - je totiž levnější.
V tuzemsku pravidelné německé informování o radioaktivních houbách a divokých prasatech na dohled od českých hranic příliš vzrušení nevyvolává. "Není důvod k tomu, aby lidé hřiby na Šumavě, v Novohradských horách či jinde nejedli," uvedla vloni pro Deník Lenka Babická ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Podle ní ani při "extrémní" konzumaci stovek kilogramů hub ročně zdravotní újma nehrozí. Také německý Spolkový úřad pro ochranu před ozářením zdůrazňuje, že pokud se zvěřina nebo volně rostoucí jedlé houby konzumují v běžném množství, nic se stát nemůže.
